filosofie a náboženství

Jiří Vácha ve své jedinečné knize shrnuje nejen současnou vědeckou kritiku darwinismu, ale celý problém rozšiřuje ještě o „vědomí“, jako nejspecifičtější vlastnost živých bytostí.

K obhajobě své imperialistické politiky Vladimir Putin pravidelně využívá minulost. Rusko představuje jako říši, které je potřeba navrátit její dávnou slávu a „původní“ území. Jaká je ale historie ruského imperialismu?

Kniha se zabývá proměnami života katolických kněží v 19. a 20. století, a to na příkladu tří kněžských biografií (Emanuel Masák, Antonín Ludvík Stříž, Dominik Pecka).

Kniha vznikla při příležitosti stého výročí založení Filozofického semináře Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Je věnovaná připomínce prvních devíti filozofů, kteří postupně vykonávali funkci vedoucího Filozofického semináře.

Publakce pro čtenáře z odborné i laické veřejnosti, který se nebojí spekulovat o možných souvislostech mezi fungováním lidského mozku a děním v naší společnosti.

Kniha připomínající sté výročí vzniku Filozofické fakulty MU je zároveň příspěvkem k celouniverzitnímu jubileu.

Publikace nabízí analytické vhledy do studia předkřesťanských náboženství nejsevernějších skupin Indoevropanů – Keltů, Germánů a Baltů.

Druhý svazek populárně naučné edice Munice nás zavede do labyrintu filozofického tázání na téma ČAS.

Publikace se zabývá tradicemi sunnitských muslimů spjatými s narozením, svatbou, smrtí a pohřbem.

V publikaci byla analyzována díla dvanácti autorů cestopisů, jež byla začleňována do širšího evropského kontextu.

První kniha v oblasti výzkumu nových náboženských hnutí, která se zabývá metodologickými problémy nutně vyvstávajícími při jejich studiu a popisu.