Evropa

Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.

Sborník zahrnuje staroirské texty vztahující se k bájným plavbám do jiných, ať už fantastických, nebo reálných světů a s nimi úzce související latinské dílko známé pod názvem Plavba svatého Brendana.

Haličsko-volyňské knížectví se rozvíjelo na velmi exponovaném pomezí střední a východní Evropy a bylo nuceno žít v neustálém kontaktu se světem pravoslaví a katolicismu, světem baltského pohanství a stepních etnik.

Autor Kroniky byl královským úředníkem a archivářem. Měl tudíž přístup k důležitým pramenům, díky čemuž je jeho dílo spolehlivým zdrojem informací o dějinách portugalského království ve 2. polovině 14. století.

Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.

Dějiny Anglů vylíčené osobitým stylem jednoho z největších učenců raného středověku a nejznámější dílo učence a mnicha Bedy Venerabilis (672/3–735).

Kronikářské dílo merseburského biskupa Dětmara, napsané přibližně v letech 1013–1018, je jedním z nejobsáhlejších pramenů k dějinám střední Evropy kolem roku 1000.

Středověké latinské texty Popis Walesu a Cesta Walesem jsou první ucelené práce, které se zabývají výhradně keltským Walesem. Gerald z Walesu zaznamenává zejména dávné velšské zvyky, jež srovnává se situací v Anglii i na kontinentě.

Zpráva o tom, jak účastníci 2. křížové výpravy roku 1147 osvobodili Lisabon, je psána formou dopisu. Jejím autorem je pravděpodobně muž jménem Raul, bojující v anglických oddílech.

Kronika Franků tourského biskupa Řehoře představuje jedinečný pramen o historii francké říše 5. a 6. století.