Přední slovenský historik zpracovává již podruhé ve zcela nové podobě historii slovenského národa i jeho státnosti. Jako specialista na 19. a 20. století se detailně a s porozuměním věnuje důležitým emancipačním procesům.
Autoři soustředí svoji pozornost k historickým a symbolickým „uzlovým bodům“, které jsou důležité jak pro vývoj polské společnosti, tak pro pozdější polskou historickou paměť.
Autoři se neomezují jen na „velké dějiny“ vládců a zlomových momentů, ale mapují rovněž místní zvyky, kulturu, sousedské vztahy či všudypřítomný vliv přírodních podmínek.
Černá Hora odjakživa ležela na rozhraní říší, civilizací a náboženských okruhů, po staletí se v tomto prostoru stýkali a potýkali pravoslavní, muslimové i katolíci.
Antický svět dalekosáhle ovlivnil kulturní a společenský vývoj celé západní civilizace. Jakým směrem se však ubíral Peloponéský poloostrov po rozpadu tohoto světa? Dějiny Řecka do současnosti. Aktualizované 3.vydání.
Diskurs rakouské meziválečné historiografie je zkoumán jak z hlediska základních obsahových témat a koncepcí dějin, tak i z hlediska (často nesystematických) úvah historiků o tom, co jsou to dějiny, co je jejich předmětem či kdo je (pravým) historikem.
Dějiny lichtenštejnského knížectví jsou bezprostředně spjaty s osudy rodu Lichtenštejnů, kteří měli panství i v českých zemích a kteří se ziskem knížecího titulu na počátku 17. století posunuli mezi elitu habsburské monarchie.
Publikace o východočeských dějinách v pravěku a středověku přináší nové poznatky o jednotlivých archeologických kulturách, které se v regionu vystřídaly.
Adresáty publikace jsou všichni čtenáři, kteří mají k městu na Amu vztah bez ohledu na to, zda v něm již byli, nebo se je teprve chystají navštívit, případně je historie a kultura Florencie "pouze" zajímá a rádi o ní čtou.
Druhé vydání monografie, která zachycuje historii Balkánu od osidlování Slovany a vzniku prvních jihoslovanských států až po století 20. Množství doprovodného materiálu.
