beletrie

Ladislava Chateau svou čtvrtou knihou Colette, má drahá, Vy víte, co máte udělat… volně navazuje na předcházející úspěšný Vlak do Výmaru.

V knize Každý má svého vraha sledujeme několik příběhů – lidských životů jako částeček velikého obrazce světa, střet mužského a ženského principu na pozadí velkých i malých dějin.

Mojmír Grygar v esejistických úvahách o válce jako zvláštním společenském fenoménu se pokouší odpovědět na palčivé otázky, které dnes zaměstnávají veřejnost na celém světě.

Kniha, kterou předkládáme čtenářům, přináší výběr z textů historika politiky a kultury Doc. PhDr. Františka Červinky, CSc. (14. ledna 1923 - 4. března 1981), vědce a myslitele, znalce filozofické, literární, divadelní, výtvarné a hudební kultury.

Proslovy, které uvádějí nově jmenovaného člena do Francouzské akademie, mají úctyhodnou tradici dobrých tří set osmdesáti let. Jde o žánr dvou přednášek, jejichž smyslem je laudatio, chvála konkrétní osobnosti.

Mojmír Grygar v esejistické studii o Picassově malířském a výtvarném díle polemizuje s autory, kteří do té míry zdůrazňují proměnlivé peripetie jeho životopisu, že jim podřizují i vznik a proměny malířova mnohotvárného díla.

Autor, literární historik a publicista, uvažuje o průběhu a důsledcích listopadových změn 1989.

Nespálená kniha představuje deníkové zápisky, osobité názory a beletristický talent Pavly Jezdinské. Texty z let 1910-1945 zachycují každodenní prožitky i zásadní momenty ze soukromého života autorky a jsou propojeny s těmi kulturními a politickými.

Důležitý příspěvek ke kulturnímu, sociálnímu a dějinnému porozumění, který inspiruje k přemítání o nás samých.

Autobiografický text významného českého herce - ve formě autentického dopisu - představuje autorovo stylistické mistrovství.

Soubor statí publikovaných v Literárních novinách mezi lety 1967-69. Mezi autory se objevují nejvýznamnější čeští myslitelé druhé poloviny dvacátého století (Milan Kundera, Karel Kosík, Robert Kalivoda a další).

Lidé se setkávají na různých místech, v různých životních situacích. V jednom východočeském městě, nedaleko od náměstí s dlouhými podsíněmi, je hřbitov.

Kniha obsahuje eseje, jimiž autor před dvanácti lety reagoval na útoky islamistických teroristů v USA a na rozpoutání války v Iráku.

Anna Mautnerová vypráví matce nejen o Mileně Jesenské, ale také o současném světě, který v ní vyvolává znepokojivé otázky a úzkost.

Paměti světoznámého rakouského autora jsou jednou z jeho nejlepších a nejdůležitějších knih, ale i jedním z pramenů pro pochopení novodobé evropské kultury.