Karlach, Hanuš

Kafkův román Proces se nemusí každému zamlouvat – má totiž pověst zachmuřené, obtížně proniknutelné knihy, která je pro spěchajícího člověka opředena pláštěm z otazníků.

Tuto patrně nejznámější rakouskou povídku s námětem ze života zvířat znají celé generace čtenářů, i díky několikerému zfilmování se stala skutečnou klasikou.

Životní příběh neúspěšného spisovatele a spolupracovníka Státní bezpečnosti před pádem NDR i po něm .

Román nositele Nobelovy ceny uzavírá tzv. Gdaňskou trilogii, která patří k základním dílům německé poválečné literatury. Psí roky jsou co do rozmanitosti a sugestivity literárního tvaru považovány za vrchol spisovatelovy tvorby.

Ilustrované vydání jednoho z nejoriginálnějších a nejzábavnějších románů 19. století, který nemá v dějinách literatury obdoby, v kongeniálním překladu Hanuše Karlacha a s ilustracemi Michaila Gavričkova.

Jednoduchý poetický příběh, který vás zavede do zimních hor, nádherných a nemilosrdných.

Stovka kratších textů tvořící mozaiku nejrůznějších pohledů na více či méně důležité situace v dějinách Německa tohoto století.

Zcela nový překlad románu.

Výbor zahrnuje dva texty Eliase Canettiho. V souboru esejů Kniha proti smrti autor – vědom si konečnosti lidské existence, ale až zápasivě ji nepřijímající – medituje způsobem někdy až neuvěřitelně překvapivým nad ohraničeností existence člověka.

Meyrinkův slavný román připomíná bolestnou zpověď člověka, který je přesvědčen, že mu bylo v životě strašlivě, nespravedlivě ublíženo.

Ďábel kdysi navštívil svatého Antonína, aby ho pokoušel, a zanechal mu láhev zázračného elixíru. Kdo se ho napije, stane se hříčkou pekelných mocností.

Za časů, kdy každé ohbí řeky, každý horský vrchol a každá kostelní věž ještě uměly vyprávět svůj vlastní příběh, kdy českými kraji táhli dobrodruzi hledající štěstí i smolaři a po lesích řádili čerti a skřítci – o těchto dnech vyprávěl dědeček v hodinách klidu svému vnukovi Adalbertovi.

Povídkami z roku 1840, které máte před sebou, dosud mladý Adalbert Stifter (1805 – 1868) předstoupil před literární veřejnost. Přitom tento debutant rozhodně nepočítal s tím, že by měl někdy úspěch jako literát.

Autor této knihy je novinář a dlouholetý vatikánský korespondent, není historik. Jeho záměrem nebylo napsat podrobný životopis nynějšího papeže Františka, ale šlo mu především o vylíčení atmosféry, která zavládla ve Vatikánu a v církvi vůbec v prvníc

Sbírka povídek inspirovaná rytinami malíře Jacquese Callota. V souhrnném celku vychází tato klasická sbírka v češtině vůbec poprvé od doby svého vydání v roce 1817.

Přímým podnětem pro napsání románové epopeje Čtyřicet dnů byla pro autora v roce 1929 návštěva v damašské továrně na koberce, kde pracovaly zmrzačené a hladem sešlé děti arménských uprchlíků.

Poslední dílo T. Manna, jeho „nejdivočejší kniha“, literární poselství vytvořené v americkém exilu na útěku před nacismem.

V Tetě Joleschové nás Friedrich Torberg uvádí do kavárenského života Prahy a Vídně 20. a 30. let, kde ještě přežívá útulná a snášenlivá kultura mnohonárodního starého Rakouska, kde se střední vrstva stále považuje za spoluobčany.

Tato kniha není biografie Adolfa Hitlera ale průvodcem v bludišti našeho dosavadního poznání o Hitlerovi.

V románě věnovaném Jižní Americe - a také smyslu dějin, starému i současnému barbarství - se na pozadí historických událostí prolíná fantazie a realita, příroda a život přírodních národů, konkvistadoři a jejich odpůrci...