Grafiky Jiřího Slívy jsou mírně choulostivé, aktuální i trochu nevděčné k historii, ale zaručeně vtipné. Výběr z jeho tvorby zahrnuje knížečka pod hrdým názvem České chlouba.
Sláva letu je veselá knížka plná kreslených vtipů s převahou těch leteckých, které za padesát let své tvorby vytvořil pilot nadzvukových letadel a karikaturista Miloslav Martenek.
Knížka příběhů Pavla Šmidrkala přibližuje jedenáct událostí smetených paží času. Povídka Oscar v Dejvicích popisuje pouť americké filmové ceny za Ivanem Jandlem v roce 1947, ...
Mapa života jedné větve rodiny velikána naší kultury. Letmé vzpomínky na osobnost Jiřího Trnky jsou rozšířeny o dílo jeho manželky Heleny Chvojkové a obohaceny množstvím prací jejich syna, Jiřího Trnky ml. a jeho ženy, Heleny Trnkové-Veselé.
Knižní vzpomínky Vladimíra Popelky (*1932) jsou jedinečným svědectvím o české hudbě posledních více než sedmdesáti let. Zvláště pak o hudbě populární – jazzu, swingu a hlavně pop music.
Kniha doprovázející stejnojmennou výstavu kreslených vtipů, fotografií a sbírkových předmětů dnes již legendárního humoristy a kreslíře Jiřího Wintra Neprakty z mistrovy pozůstalosti.
Českobudějovický 91. pěší pluk patří mezi nejznámější útvary bývalé rakousko-uherské armády. Ne však díky svým skutečným zásluhám a válečné historii, ale díky spisovateli Jaroslavu Haškovi, který do kulis pluku zasadil příběh o dobrém vojáku Švejkovi
Operní pěvkyně, národní umělkyně Marta Krásová, laureátka Státní ceny a nositelka Řádu práce – pět let členka opery Slovenského národního divadla v Bratislavě. Třicet osm let členka opery Národního divadla v Praze.
Hlavním cílem předkládané publikace je přiblížit nebývale zajímavou a mnohovrstevnou osobnost pražského světícího biskupa Antonína Podlahy, od jeho narození před třemi lety uplynulo 150 let.
Publikace zachycuje vzpomínky čs. legionáře Antonína Matejska (1888-1961), který nastoupil v první světové válce do rakousko-uherské armády a byl odvelen v rámci 18. pěšího pluku na východní frontu.
Kniha představuje jednu z nepříliš známých osobností 17. století – Jiřího Holíka (1635–1700/1710?), který pocházel z české nekatolické rodiny, ale stal se členem dominikánského řádu a dokonce se podílel na vyhledávání nekatolických knih.
Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla je vyznáním kraji mého dětství. Především je však vyznáním velkému člověku Otu Pavlovi. Byl básníkem píšícím prózou. Byl spisovatelem, který – tak jako mně – vstoupil do života nekonečné řadě čtenářů.
Monografie přibližuje osobnost Aloyse Skoumala (1904–1988), kterého autorka konfrontuje se všemi sférami kultury dvacátého století, do nichž během svého života aktivně vstupoval a zanechával v nich svou stopu.
Komorní příběh v rozsahu delší novely, realistická, baladická, osudová, prostá a přitom velice naléhavá próza – tak by bylo možno stručně charakterizovat knihu.
