Kniha o nové vědě, vědě o chování a evoluci složitých systémů, autonomních agentů, jejichž hlavními představiteli jsou živé bytosti. Systémů, kde přestává platit dělítko mezi přírodou a kulturou, protože jsou obojím.
Issův Můj Nový rok se řadí k nejlepším textům v tradici japonského prozaicko-poetického literárního deníku haibun, na jejímž počátku stojí i českému čtenáři známá Bašóova Úzká stezka do vnitrozemí.
Anglická mutace knihy Románské domy v Praze. Publikace poprvé v úplnosti zpřístupňuje bohatý a různorodý fond románské profánní architektury s výjimkou svébytných celků Pražského hradu a Vyšehradu.
Výbor z referátů o divadle a kulturním dění, které Ignát Herrmann pod pseudonymem Vavřinec Lebeda uveřejňoval kolem přelomu století ve svém humoristickém časopise Švanda Dudák.
Autor se stručně a čtivě snaží odpovědět na otázku, proč o tento kus země se po dlouhá staletí přou a válčí vyznavači tří monoteistických náboženství, proč právě zde krystalizuje jeden z nejvíce zamotaných a stále více se zauzlujících konfliktů.
První ze tří svazků shrnujících česky poprvé Nabokovovo povídkové dílo přináší v chronologickém pořadí sedmadvacet próz, které autor napsal během svého pobytu v berlínském exilu v letech 1921-27.
Sborník je rekonstrukcí publikace, jíž chtěl Svaz českých knihkupců a nakladatelů po květnu 1945 vzdát čest svým členům, padlým a zahynulým během nacistické okupace, a připomenout úlohu české knihy v době ohrožení národní existence.
Americký prozaik se ve svém románu nechal inspirovat historickými prameny a legendami, nesrovnalostmi v Shakespearově dramatu i vlastní fantazií k příběhu, jehož obsah lze shrnout jako odpověď na otázku: co vlastně předcházelo tragickému ději Hamleta?
Dvéře jazyků odevřené vyšly tiskem poprvé počátkem 30. let 17. století. Nabízí základní slovní zásobu shrnutou do tisícovky vět, tematicky roztříděných do skupin, které mají zprostředkovat obraz světa, jenž nás obklopuje.
Druhý díl čtvrtého svazku osmnáctidílných Velkých dějin zemí Koruny české, který mapuje období 1310-1402. Je věnován především kulturním dějinám tohoto období.
Autor ve své čtivé knize podává zcela nový pohled na bouřlivé události vlády faraona Achnatona a představuje provokativní výklad jeho osobnosti a celé amarnské doby.
Příběh pětapadesátiletého britského profesora indického původu je mistrným obrazem paradoxy nabitého světa na prahu nového století i novým potvrzením autorových jazykových a stylistických kvalit.