Veřejný prostor není pouze prázdný prostor mezi budovami. Je to tkáň společnosti – ulice a náměstí, kde se lidé setkávají, parky, které sdílejí, i digitální sítě, jež nás spojují a zároveň rozdělují.
Kolektivní monografie přináší odborné studie o řadě dnes více či méně pozapomenutých a širší veřejnosti málo známých mužů a žen různých národností, spojených výrazným způsobem s obdobím let 1918–1925 v Československé republice.
Kniha pojednává o čtyřech marxisticko-leninských historiografiích ve třech zemích reálného socialismu: v Polsku, Československu a Německé demokratické republice.
Pomníky a památníky holokaustu ve střední Evropě, zejména na území dnešní České republiky, Polska, Maďarska a Německa, zůstávají v odborné literatuře doposud překvapivě málo reflektovány.
Americký teoretik a historik umění Jonathan Crary ve své práci primárně nezkoumá obrazy, ale konstrukci pozorovatele a subjektu a jejich historické proměny.
Ve strategickém prostoru uprostřed Evropy se během několika
statisíciletí a na pozadí proměnlivého klimatu střetávaly migrace
lidských populací, probíhaly závěrečné etapy biologické evoluce,
střídaly se technologické inovace a umělecké styly.
Novodobý „český svět“ (řečeno slovy Vladimíra Macury) vznikl a zvolna se konsolidoval během první poloviny 19. století. Od té doby prošel řadou proměn, často i radikálních, v důsledku domácích sporů o jeho základní politické...
Tygřice a jiné gaunerské povídky se celkem bez výjimky odehrávají v prostředí kriminálních živlů, oscilují mezi erotickou prózou, gangsterskou kriminálkou, bláznivým románem dvacátých let a nespoutanou jazykovou hrou kovaného dadaisty.
Italský teoretik a kritik umění Renato Barilli se ve své nejznámější knize zabývá problematikou technologického pokroku jako předpokladu definice významu výtvarného umění v rámcích uměleckých stylů.
Ztracený ráj je považován za jedno z nejvýznamnějších literárních děl napsaných v angličtině. Jedná se o rozsáhlou, dvanáct knih čítající, epickou báseň Johna Miltona.
Schopnost přejít po roce 1918 z válečného režimu do mírové rekonstrukce a adekvátně reagovat na nastupující krize v meziválečném období ukazovala na odolnost mladého československého státu a společnost.
Třetí, přepracované vydání knihy pojednává souvislosti přírody a kultury v širokém kontextu – je kulturní proces protikladný přírodnímu, či se jedná mnohem spíše o „pokračování přírody jinými prostředky“?
Průvodce po zaniklých obcích je katalogem světa, který
neexistuje. Kniha ve stručných medailoncích představuje lokality zaniklé po roce 1945 v důsledku vyhnání českých a moravských Němců, budování hraničního pásma
po roce 1948, výstavby přehrad aj
Kniha přibližuje problematiku stížností, které českoslovenští občané adresovali prezidentovi a jeho kanceláři v letech 1968 až 1989. Jednalo se o tisíce dopisů ročně.
Dezinformace a hate speech se staly běžným tématem
našich diskusí. Povědomí o rizicích spojených s těmito
fenomény však roste úměrně s nejistotou, zda jsme jim
schopni porozumět, natož efektivně čelit.
V ČR je více než 40 botanických zahrad a arboret a mezi návštěvníky se těší stále větší oblibě. Již dávno nejsou určeny jen pro odborníky nebo vědce, ale nabízejí bohatý populárně-naučný program a celoroční vyžití i široké veřejnosti.
Fotografie z cesty kolem světa pořídil geograf Jiří Daneš, když se v roce 1920 plavil do Austrálie, aby zde zastával úřad prvního československého konzula. Fotografoval samozřejmě i na zpáteční cestě, na tichomořských ostrovech, v Japonsku a Kanadě.
