Kniha představuje liberalismus jako způsob nahlížení
na společnost a zároveň hlubokou tradici politického
myšlení. Vychází především ze současných politických
diskusí v České republice a v celé střední Evropě.
Rozhovory se svým otcem vedla v letech 2012–2013 jeho dcera. Osnovou rozhovorů jsou historické zvraty od roku 1939 do roku 1989, které zásadně ovlivňovaly Loewensteinovy životní osudy.
Průvodce po stovce míst v Praze, kde se to od středověku po rok 1989 hemžilo zlodějnou, násilím, vraždami i sebevraždami. Na nejrůznější motivy, nejrůznějším způsobem.
Autorka se věnuje skupině Nakam, polovojenské organizaci přeživších holokaustu, kterou vedl Abba Kovner a která plánovala genocidní pomstu na německém národě.
Monumentální biografie rakouského politika a diplomata a s ním celé epochy evropských dějin mezi Francouzskou revolucí a revolucí roku 1848. Poprvé vyšla roku 2016, jejím předstupněm byla útlejší kniha Metternich.
Tato publikace otevírá otázku role společenských věd při zkoumání příčin a řešení změny klimatu. Na změně klimatu se významně podílí sociální, politické i ekonomické faktory – a koneckonců také lidské chování.
Literární bedekr nás zavádí na místa spojená se životem a dílem dvou velkých postav českého národního obrození, dvou vrstevníků a přátel, Karla Havlíčka a Boženy Němcové.
Kniha představuje dosud nejrozsáhlejší výbor Chlebnikovovy poezie v češtině. Překladatelé přeložili (až na výjimky, jakou je například palindromická báseň) všechny Chlebnikovovy verše z tohoto zásadního období autorovy tvorby.
Období německé okupace českých zemí a druhé světové války v letech 1939–1945 představuje důležitou cézuru nejen v osudech jednotlivých vědců, ale také samotné vědecké infrastruktury.
Monumentální dvoudílná monografie malíře Vojtěcha
Hynaise (1854–1925) s bohatou obrazovou přílohou
si klade za cíl zaplňovat mezeru v dosavadním bádání
o českém a evropském umění přelomu 19. a 20. století.
Východiskem publikace jsou dramatické události roku
1956 – odhalení Stalinových zločinů na XX. sjezdu KSSS,
bouře polských dělníků i protikomunistické povstání maďarského
lidu.
Kniha nese v názvu citát vložený Josefem Václavem Fričem do úst Františka Palackého při pohřbu Karla Havlíčka dne 1. srpna 1856, připomíná tedy tři výrazné osobnosti své doby.
Komplexní lexikografická publikace soustřeďuje základní
informace o klíčových dramatických dílech (textech i jejich inscenacích), která podstatným způsobem zasáhla
do literárního a divadelního vývoje.
Sborník ze 44. plzeňského mezioborového sympozia se zaměřuje na proměnu středoevropské ekonomiky z rurální v průmyslovou v průběhu tzv. dlouhého 19. století.
Kniha se zabývá partnerskými vztahy mužů a žen ze středních městských vrstev české společnosti druhé poloviny 19. století. Pozornost je věnována všem etapám (před)manželského vztahu.
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války.
Titul Zaměstnanci (Die Angestellten) vyšel v Německu
poprvé roku 1930 a již následující rok byl přeložen do
češtiny. Autor zde popisuje proletarizaci a ideologické
„bezdomovectví“ zaměstnanců.
Během druhé světové války se v boji za obnovení státní a národní svébytnosti v okupovaných evropských zemích utvářel narativ zdůrazňující především motivy sjednoceného národa.
