Duchcov byl od pradávna křižovatkou česko-saských vztahů a přitahoval význačné osobnosti a umělce: na jehož barokní tváři zanechal svou stopu Matyáš Bernard Braun i Václav Vavřinec Reiner...
Kniha autora zabývajícího se historií templářského řádu v našich zemích i odborně (např.Templáři v zemích českých králů, 2010), obsahuje 67 vyprávění o templářích, jež se tradovala v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.
Píseň písní je biblická kniha, jejíž alegorické významy přitahovaly zástupy křesťanských i židovských mystiků. Židé si Píseň písní vykládali jako alegorii vztahu Boha k Izraeli, křesťané v ní viděli vyjádření lásky mezi Kristem a jeho nevěstou církví
Benediktinský mnich a špičkový manažer diskutují o tématech dnešního světa, která se týkají nás všech: úspěch a odpovědnost, ekonomika a blahobyt, kultura a hodnoty – zkrátka Bůh, peníze a svědomí.
Kniha odkrývá méně známá fakta a události, jež vedly k tragickému rozchodu Čechů a Němců, ale rovněž následné kroky ke smíření a úsilí o uzdravení způsobených ran.
Autorka život „tvůrce Narnie“ nejenže důkladně studovala, ale měla to štěstí, že se s C. S. Lewisem i osobně setkala. Dává nám nahlédnout do jeho rodinných a přátelských vztahů, do jeho životních radostí i strastí.
Básnická sbírka, pátá v řadě písňové lyriky, je celkově autorova jedenáctá kniha básní. „Macabrogne“, symbol a zároveň aluze occitanské lyriky, stínový truvér posmutnělých nálad, brouzdá krajinami, kde se mu přírodní scenérie mísí s obrazy postav.
Druhý díl knihy Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců – města, církev, korunní země, je věnován stavbám a uměleckým dílům této doby (od počátku druhé poloviny 15. do začátku druhé čtvrtiny 16. století), která vznikla ve městech, n
Irák, jehož jádro tvoří neobyčejně úrodná oblast mezi řekami Eufratem a Tigridem, nazvaná ve starověku Mezopotámie, je jednou z nejstarších kulturních zemí světa, zvanou dokonce kolébka lidstva.
Od konce devadesátých let se Hana Sánerová, působící na pařížské Sorbonně, vrací ke svým dávným zájmům beletristickým. Je autorkou nezvyklých knížek z pomezí fiktivního eseje a autobiografického románu.
První světová válka na dlouhá léta rozdělila manžele Hanu a Edvarda Benešovy. Ona o svém životě za války sepsala krátké, ale zajímavé svědectví, které je kontrastním pandánem k poznámkám jejího manžela.
