Macabrogne

Básnická sbírka, pátá v řadě písňové lyriky, je celkově autorova jedenáctá kniha básní. „Macabrogne“, symbol a zároveň aluze occitanské lyriky, stínový truvér posmutnělých nálad, brouzdá krajinami, kde se mu přírodní scenérie mísí s obrazy postav, které potkává, míst, jež poznává, a s motivy zpěváků, které miloval, až se v závěru setkává s postavou, jež mu ukazuje jediný možný směr života spějícího nenápadně, ale rázně ke konci.