Tato kniha je postavena na doposud nepublikované analýze rozsáhlého korpusu téměř 2500 dobových novinových článků v hebrejském a anglickém jazyce, vydaných v britské mandátní Palestině na podzim 1938 a jaře 1939.
Partyzánský odboj za 2. sv. války je tématem opředeným mnohými otázkami. Avšak k jejich zodpovězení bývá často užíváno černobílých šablon. Publikace Smrt, eto vojna, eto nicevo… usiluje o to předložit barevnější obraz této problematiky.
V dalším čísle Pražských egyptologických studií se nashromáždily zajímavé texty věnované nejrůznějším tématům z egyptské archeologie, lingvistiky nebo studia elit staroegyptské společnosti.
Neokonfucián Jokoi Šónan je historiky považován za jednoho z nejvýraznějších vzdělanců závěrečné fáze doby Tokugawa, kdy dochází k rychlému vyzrávání vnitřní společenské a politické krize.
Komplexní a v českém prostředí dosud nejobsáhlejší příručka krizové komunikace vysvětluje zásady efektivních a etických vztahů s veřejností při reputačních krizích i při mimořádných událostech.
Libanonská republika zemí regionu Blízkého východu, která byla podobně jako jiné státy v této oblasti původně jednou z provincií Osmanské říše a po jejím rozpadu na konci první světové války prošla náročným ústavním vývojem včetně francouzské správy.
Kniha Humanizace českého vězeňství očima jeho aktérů přináší popis různorodosti definic a přístupů aktérů světa za mřížemi českých věznic k procesu humanizace českého vězeňství na základě vlastního autorova dlouhodobého terénního výzkumu.
Kniha prof. Miroslava Mikuláška je reflexí více než dvaapůltisícileté platónsko-aristotelské tradice umění interpretace a zaměřuje se na hledání vědního paradigmatu této disciplíny v širším dějinném kontextu.
Islámská čítanka je didaktickou příručkou, která na souboru reprezentativních a paralelně dvoujazyčných příkladů (zrcadlově česky a arabsky) představuje klíčové žánry i tematické segmenty této náboženské literatury.
Čeština jako cizí jazyk na Dálném východě je kolektivním dílem řady lingvistů, jejichž společným zájmem je rozvoj bohemistiky (a také slovakistiky) v zemích Dálného východu.
Kniha literárněvědných esejů zabývajících se tématem "věcí" a "věcnosti" ve světové a české poezii od antiky po současnost. Představuje nejvýznamnější básnická díla a postupy, jimiž básníci ve své tvorbě věci evokují.
V knize se zamyslíme nad hybridní povahou sociálního a pracovního prostředí, ve kterém se většina z nás běžně pohybuje. Hranice mezi online a offline se stírají, oba světy se spojily v jeden.
Předkládaná monografie představuje síť textů směřujících od pojetí ruské literatury v dílech dvou zakladatelů slavistiky, zejména literárněhistorické, přes Karamzinovo budování novoruské literatury k podílu „cizinců“ na utváření ruského písemnictví.
Vranečkova kronika představuje cenný rukopisný pramen přibližující dění na severovýchodní Moravě v průběhu v 18. a 1. poloviny 19. stol. Kroniku začal psát v roce 1725 učitel v Zašové u Valašského Meziříčí Jan Bartoloměj Vranečka.
