Psycholožka Dana Němcová (* 1934) patří k významným osobnostem poválečné české společnosti. Během posledních třiceti let poskytla řadu rozhovorů, včetně vzpomínek rozhlasových. Její memoáry jsou cennou součástí české národní paměti.
Tato knížka přináší pohled na mocenské, politické, ekonomické a vojenské okolnosti, jež vedly francouzskou korunu k riskantnímu kroku založit v roce 1700 Louisianu – kolonii.
Téma knihy se týká regionu sousedícího s Polskem, který ve své bouřlivé meziválečné historii patřil do Československa a Maďarska. Velmi krátkou dobu také představoval zárodek nezávislého ukrajinského státu.
Ďáblický hřbitov v Praze – významná památka architektonického kubismu a místo silně spojené s historií druhého a třetího odboje – má více než stoletou historii. Publikace se věnuje převážně tamnímu společnému pohřebišti z let 1943-1961.
K hudebně historickým fenoménům donedávna opomíjené severozápadní oblasti českého příhraničí 19. století patří mimo jiné také působnost dvou generací varhanářské dílny Fellerů z Libouchce (Königswaldu).
Jak probíhaly modelové kariéry českých vědců od vzniku Československa až po rok 1968? Co ji ovlivňovalo? Jak vypadalo jejich dětství a dospívání? Jak trávili volný čas? Kolik vydělávali a za co utráceli? Jakou roli hráli jejich styky se zahraničím?
První ucelená historická práce o československých ženách, které prošly za druhé světové války vězněním v centrálním ženském koncentračním táboře nacistického Německa,
v Ravensbrücku.
Období let 1976 až 1981 představuje „hvězdnou“, integrující fázi českého undergroundu, jehož hlavní tón udával spiritus agens Ivan Martin Jirous „Magor“.
Umění/Art je recenzovaný uměleckohistorický časopis. Vychází v Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i., již od roku 1953 a navazuje na tradici stejnojmenného časopisu, vydávaného nakladatelem Janem Štencem od roku 1918.
Odborný časopis věnovaný zkoumání české literatury a literární kultury v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, dějinám literární vědy a problémům teorie.
Druhý díl edice korespondence univerzitního profesora Aloise Musila (1868–1944) je věnován vzájemnému písemnému styku tohoto význačného orientalisty se zemědělským ekonomem Edvardem Reichem (1885–1943).
Kolektivní monografie zkoumá badateli doposud opomíjený fenomén narušování legitimity parlamentních voleb ve střední Evropě od počátků parlamentarismu až po vypuknutí druhé světové války.
Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.
Vyhrocená, vypjatě dramatická a mnohdy se s evropským vývojem zcela míjející povaha českých dějin byla určována velmi často válkami a revolucemi. Revoluční a s ní propojené válečné zkušenosti se podílely zcela podstatně na formování českých dějin.
Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk. To, co se nejdřív zdálo nemožné, se rychle proměnilo v jeden z nejnapínavějších a nejsilnějších příběhů.
Předmětem monografie je výklad o Rusku 18. století v politických a kulturně historických souvislostech. Důraz je položen na tradice, symboly a stereotypy.
