Kniha se zabývá výkladem jednoho z nejpronikavějších filosofů dvacátého století, Ernsta Cassirera, o tom, co jsou to dějiny a proč mají takový význam pro moderního člověka.
Le Goffova teoreticky založená kniha stála před dvěma desetiletími u počátků dnes módního tématu sociokulturní paměti. V několika navzájem provázaných esejích se zde Le Goff zamýšlí nad mechanismy konstruování individuální a kolektivní paměti.
Rozsáhlé dvousvazkové dílo předního evropského indologa popisuje vývoj indického filosofického myšlení od nejstarších dob až po náboženské systémy pozdního středověku.
Výbor teoretických studií a esejů je 4.dílem série. Tato reflexe přináší kritickou revizi filosofických, historických, antropologických, literárních, kulturních i genderových či jinak předsudečně zaměřených reprezentací, identit a vyprávění dějin.
Knihu tvoří deset kapitol. První čtyři texty zahrnují heideggerovské souborné tázání po smyslu, v našem případě historie (čas, prostor, kultura, dialog).
V tomto díle se autor, vrací zejména k roku 1989 a znovu dokumentuje snahu o obnovu Sokola v původní podobě a morálním rozměru, přičemž má čtenář i odborník možnost nahlédnout hlouběji do konfliktu mezi domácími a zahraničními členy.
Tato monografie může sloužit jako přehledová příručka, která přináší základní informace o ideové lince sociálního myšlení v česko-rakouském prostoru, chudinském a sociálním zákonodárství a také o konkrétním institucionálním fungování.
Autorem tohoto nového velkého úvodu do dějin křesťanství je jeden z předních světových teologů, tvůrce řady tematických příruček a sborníků, které se následně staly bestsellery.
Kniha se zabývá proměnou vnímání historického času a zobrazování minulosti na přelomu 18. a 19. století. Ptá se, k čemu je nám dějepisectví a jak se proměnil způsob situování se naší společnosti v dějinách.