Ve své druhé monografické publikaci, v nichž se věnuje mimořádným zjevům světové historie, se Vladimír Liška zaměřil na zřejmě nejzáhadnější postavu evropského středověku, jejíž fascinující osudy nemají žádného srovnání – Johanku z Arku...
Norské království, jednu ze skandinávských zemí, navštěvuje každý rok několik desítek tisíc českých turistů.
Tato publikace se snaží postihnout základní rysy dějin této země.
Jan Jindřich Lucemburský je poslušným synem svých královských rodičů. Domluvený sňatek s tyrolskou vévodkyní Markétou, která zrovna neoplývá krásou, je ovšem předem odsouzený k nezdaru.
Po rozpadu velkých varhanářských paradigmat 19. a 20. století se současný stav na poli stavby varhan jeví jako bohaté spektrum celé řady uměleckých a konstrukčních přístupů, které však zároveň představují výzkumný problém při pokusu o vymezení rámce.
Středověký člověk byl oproti nám jistě lepší pozorovatel a zdatnější čtenář oblohy a byl také více ovlivněn vnímáním meteorologických jevů ve smyslu symbolů a znamení, z nichž mnohá nalézal již v biblickém textu.
Současná situace v Evropě nás nutí se znovu zamyslet nad významem slov hranice, cizinec a integrace, a to jak ve smyslu státním či politickém, tak ve smyslu kulturním, jazykovém, náboženském a dalšími.
Kniha věnovaná Boleslavu II. (práce polské historičky Joanny Sobieśak) je tradiční biografií. Pro nedostatek informací o sledované osobě jsou představeny i dějiny daného období (druhá polovina 10. století), v prostoru českého státu a jeho okolí.
Eleanor Akvitánská – dvojnásobná královna, manželka francouzského krále Ludvíka VII. a poté anglického krále Jindřicha II. matka tří králů vládla téměř sedmdesát let.
Srozumitelná, stručná a bohatě ilustrovaná kniha vysvětluje, jak, proč a kdy se umění měnilo, kdo zavedl nové prvky, o co přesně se jednalo, kde vznikaly a jaký to mělo dopad....
Kniha popisuje dramatické pátrání po patnácté části pozdně starověkého souboru Corpus Hermeticum, za jehož autora bývá považován Hermes Trismegistos, otec všech mágů, mystiků a filozofů.
V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.
Publikované původní studie jsou vybrané a následně přepracované diplomové práce obhájené v minulých letech na Pracovišti Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK.
Dny strachu nejsou jen dílem o štěstí v neštěstí, které postihlo řadu rodin v éře Slovenského státu, ale také textem, který nás může vést k zamyšlení nad schopnostmi jednotlivce a společnosti seznamovat se a vyrovnávat se s historickou pamětí.
