Francouzský filozof André Glucksmann se v prvních kapitolách knihy snaží hledat kořeny svého celoživotního vystupování proti totalitarismu i post-totalitarismu všeho druhu sebereflexí vlastního života, v příběhu své rodiny a ve svém dětství a dospívání.
„Nelítej v oblacích, ale drž se své země, je nejjistější a nejnepochybnější. Ať čemukoli sloužíš, drž se reality,“sdělil svého času první prezident Osvoboditel novináři Karlu Čapkovi. Přesně stejným masarykovským duchem se řídí i úvahy této práce.
Autor ze své zkušenosti psychiatra, bývalého vojenského lékaře ve Vietnamu a otce postiženého těžkou ztrátou předkládá třicet skutečností, které zkoumá jako nástroje vhodné k tomu, abychom dokázali překonat strach, osvobodili se od něj a nalezli odvahu.
Karel Kyncl vstoupil do povědomí široké veřejnosti v první polovině 90. let jako rozhlasový zpravodaj ve Velké Británii. Životopisná kniha napsaná s využitím Kynclova osobního archivu představuje tuto výraznou osobnost ve světle neznámých dokumentů
Od chvíle, kdy lide zjistili, že vše má svůj počátek i konec, uvažovali, zda je k zániku určen i náš svět. Historička Sharan Newman zajímavým a poutavým způsobem odhaluje různé teorie konce světa od antiky až do dnešních dnů.
Bývalý tajný agent Paul Janson vede poklidný život a za nic na světě by se nevrátil ke své minulé profesi, k níž patřila i spousta krve. Situaci však změnil únos miliardáře a mírotvorce Petera Novaka – muže, který Jansonovi kdysi zachránil život.
Sled postřehů a vzpomínek vyvolaných poutí po východoanglickém pobřeží počátkem devadesátých let minulého století se v podání známého německého prozaika postupně rozrůstá v úchvatné předivo úvah na téma pomíjivosti, zániku a dlouhého stínu minulosti.
Heather Pringleová vykresluje neúprosný portrét organizace Ahnenerbe, kterou v roce 1935 založil Heinrich Himmler. Jeho úkolem bylo falšovat archeologické důkazy tak, aby mohly sloužit politickým cílům.
Přímým podnětem pro napsání románové epopeje Čtyřicet dnů byla pro autora v roce 1929 návštěva v damašské továrně na koberce, kde pracovaly zmrzačené a hladem sešlé děti arménských uprchlíků.
