V první části publikace jsou představena jednotlivá filmová díla, druhý díl tvoří rozsáhlé interview s jedním z nejangažovanějších filmových tvůrců v dějinách české kinematografie.
Tuto publikaci lze bez přehánění označit za první ne snad zcela vyčerpávající, ale přece velmi ucelené zpracování jistě pozoruhodného tématu starých pražských kin, kterých v české metropoli v dobách největšího rozmachu bylo více než sto.
V jedinečné syntéze kniha představuje nejen vývoj českého divadla mezi lety 1945–1989 ve čtyřech kapitolách zabývajících se vztahem divadla a revoluce, divadla a stalinismu.
To by mohl být film je knížka o scenáristice, ale také o životě, konkrétně o dospívání v socialistickém Československu. Scenáristika se zde pojednává jako proces transformace životní zkušenosti ve sdělitelné dílo.
Obsáhlá publikace přináší pohled na dějiny divadla posledních třiceti let a to z pohledu sedmi ročníků Pražského quadrienále, asi nejvýznamnější přehlídky světové scénografie.
Slovníková publikace mapuje formou propracovaných a analytických hesel z pera předních evropských filmových kritiků 500 nejlepších filmů dějin kinematografie – a to od počátků němého filmu až po postmoderní hollywoodskou produkci.
Eseje Karla Theina se zabývají povahou filmového obrazu, periodizací vnitřně různorodých dějin filmu a problematikou členění mnohovrstevnatosti filmových žánrů.
Poetická próza o vztahu malířky Toyen a básníka Jindřicha Heislera uprostřed krvavých evropských dějin. Doprovázeno obrazy Toyen a kolážemi klasika českého filmu Jana Němce. Próza se stala základem jeho nového filmu Toyen.