Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?
V září 2011 se konala konference s názvem Dějiny umění v rozšířeném poli. Jedním z důvodů konání tohoto setkání byla potřeba narušit akademickou izolovanost dějin umění a skrze vytvoření chybějících vazeb přispět i k "rozšíření pole" dějin umění.
Ernst Hans Gombrich (1909–2001) je bezesporu nejznámějším a nejpopulárnějším historikem umění dvacátého století. Široká veřejnost ho zná jako autora Příběhu umění, fascinujícího bestselleru, jehož se ve světě prodalo přes šest milionů výtisků.
Monografie české historičky umění Jitky Šosové seznamuje čtenáře s u nás dosud takřka neznámým životem a dílem Jaroslava Serpana, jednoho z významných evropských intelektuálů 20. století.
Soubor textů dokumentuje autorčin zájem o umění, ale stejně tak o historii. Svým studiem a celým zaměřením vnímá, chápe a taky hodnotí umění vždy ve vztahu k dějinám.
Texty historika umění Petra Kováče doplňují studie nejvýznamnějších znalců evropského umění 12. a 13. století z České republiky, Francie, Německa a USA. Kniha obsahuje také antologii středověkých dokumentů, které se týkají stavební a umělecké praxe.
Sborník představuje průřez současným stavem uměleckohistorického bádání, tématicky spjatého s životní činností prof. Ivo Hlobila. Obsahuje 48 příspěvků od 49 autorů z Čech, Moravy a Slezska se dotýká problematiky dějin umění.
Z publikace tohoto francouzského kritika a divadelního historika, která v originále poprvé vyšla už před více než 150 lety (v roce 1852), citují snad všechny starší i současné práce autorů zabývajících se dějinami evropského loutkového divadla.
Před dvěma a půl tisíci lety byla sepsána kniha Umění války, jejíž myšlenky ovlivňují způsoby vedení válek dodnes. Přesto jejím hlavním poselstvím není návod, jak vést úspěšně vojenské operace, ale to, aby vojska nevedla zbytečnou válku proti Nebi...
Sborník příspěvků vytvořených k tématu 5. ročníku stejnojmenného filmového festivalu volně navazuje na první "průkopnický" svazek, který vyšel pod edičním vedením historika Petra Kopala v roce 2005 (nakl. Lidové noviny).
Kniha zahrnuje šestnáct let Domu umění České Budějovice, který se pod vedením kurátora Michala Škody stal jednou z nejprestižnějších institucí pro vystavování současného umění a architektury v České republice.
Monografie vedle studií o antroposofickém umění představuje 125 tvůrců, kteří se mezi lety 1913–2013 pohybovali v mnoha oblastech od malířství, sochařství, grafiky, uměleckého řemesla a designu.
Biografický a bibliografický lexikon zahrnuje osobnosti, jejichž dílo je již uzavřeno, a to včetně dosud opomíjených historiků umění německé národnosti, ale značný důraz klade také na představení současných představitelů tohoto oboru všech generací.
