Literárněhistorická práce rusistky Miluše Zadražilové (1937–2012) je výsledkem jejího celoživotního profesního i osobního zájmu o epochu, již nejčastěji charakterizovala slovy nervní či exaltovaná. Jedná se o přelom 19. a 20. století.
Výběr předložených textů Ivo Kořána byl veden snahou zachytit šíři jeho celoživotního badatelského zájmu. Ivo Kořán zůstává prvním českým uměleckým historikem, který od konce 50. let 20. století systematicky propojoval středověké umění s barokním.
Reflexe v kolektivní monografii Michaely Fišerové, Martina Švantnera, Felixe Boreckého a Ondřeje Váši byla motivována snahou analyzovat různorodé manipulační strategie, jejichž předmětem je obraz a spolu s ním i my, jeho recipienti.
Autorka se zabývá historickými aspekty dějin výtvarného umění a hudby a snaží se poskytnout ucelený přehled o vývoji nejdůležitějších oblastí umění a kultury zejména v Evropě a v naší zemi. Vhodné především pro studenty gymnázií a středních škol.
Publikace se zabývá se různými podobami a fázemi romantismu. Věnuje se jeho jednotlivým formacím a objektům jako krajina či příroda a představuje typologii a analýzu jejich romantických pojetí.
Dvě století od vzniku první dochované fotografie zažívá toto médium nebývalý rozmach. Fotografie se stala nedílnou součástí mezilidské komunikace a hlavním nástrojem pro tvorbu obrazů je dnes mobilní telefon.
Kniha nabízí široké možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce. Je založena na rozboru asi 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí) pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800.
Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.
Kniha Umění z NDR. Dědictví na obtíž? je vůbec první publikací v českém jazyce, která se zabývá výtvarným uměním někdejší Německé demokratické republiky.
Tato bohatě obrazově vybavená publikace ukazuje, jak se nové paradigma demokratického kulturního rozvoje promítlo do uměleckého života v Plzni, centra západních Čech, tehdy nazývaných "český západ".
Tematické číslo odborného recenzovaného časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny se tentokrát zaměřuje na aplikaci a reflexi marxistických přístupů k dějinám umění i samotnému umění.
Publikace je závěrečnou částí stejnojmenného pětiletého badatelského projektu UMPRUM, realizovaného pedagogy, absolventy a doktorskými studenty oboru teorie a dějin umění
Kniha shrnuje výsledky projektu zaměřeného
na dokumentaci a interpretaci nástěnných
maleb 17. a 18. století v klášterech
benediktinů na území Čech a Moravy.
Po více než dvaceti letech vychází nový překlad klasického teoretického spisu o umění z roku 1908, který výrazně ovlivnil například českou předválečnou, zejména kubistickou avantgardu.
