Výběr předložených textů Ivo Kořána byl veden snahou zachytit šíři jeho celoživotního badatelského zájmu. Ivo Kořán zůstává prvním českým uměleckým historikem, který od konce 50. let 20. století systematicky propojoval středověké umění s barokním.
Reflexe v kolektivní monografii Michaely Fišerové, Martina Švantnera, Felixe Boreckého a Ondřeje Váši byla motivována snahou analyzovat různorodé manipulační strategie, jejichž předmětem je obraz a spolu s ním i my, jeho recipienti.
Publikace se zabývá se různými podobami a fázemi romantismu. Věnuje se jeho jednotlivým formacím a objektům jako krajina či příroda a představuje typologii a analýzu jejich romantických pojetí.
Kniha nabízí široké možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce. Je založena na rozboru asi 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí) pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800.
Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, jež Giorgio Vasari publikoval v roce 1550, kdy mu bylo necelých čtyřicet let, jsou nejzábavnější a nejtrvalejší knihou o výtvarném umění, která byla kdy napsána.
Kniha Umění z NDR. Dědictví na obtíž? je vůbec první publikací v českém jazyce, která se zabývá výtvarným uměním někdejší Německé demokratické republiky.
Tato bohatě obrazově vybavená publikace ukazuje, jak se nové paradigma demokratického kulturního rozvoje promítlo do uměleckého života v Plzni, centra západních Čech, tehdy nazývaných "český západ".
Tematické číslo odborného recenzovaného časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny se tentokrát zaměřuje na aplikaci a reflexi marxistických přístupů k dějinám umění i samotnému umění.
Publikace je závěrečnou částí stejnojmenného pětiletého badatelského projektu UMPRUM, realizovaného pedagogy, absolventy a doktorskými studenty oboru teorie a dějin umění
Kniha shrnuje výsledky projektu zaměřeného
na dokumentaci a interpretaci nástěnných
maleb 17. a 18. století v klášterech
benediktinů na území Čech a Moravy.
Po více než dvaceti letech vychází nový překlad klasického teoretického spisu o umění z roku 1908, který výrazně ovlivnil například českou předválečnou, zejména kubistickou avantgardu.
Obrazově bohatě vypravená publikace významně rozšiřuje znalosti o Škrétově díle a přibližuje dobový jazyk symbolů a alegorií. Odkrývá rovněž reprezentační a objednavatelskou praxi šlechtických rodin a řádů spojenou s univerzitními studii.
První shrnutí dějin kriminálního žánru v českých zemích ukazuje, kdy se poprvé objevil český detektivní román, kde má česká detektivka kořeny nebo jak se za poslední století vyvíjela.
Předkládaná kniha se snaží nejen kriticky revidovat dosavadní hypotézy o dataci a provenienci, ale také objasnit uměleckou úlohu, zjistit možného objednavatele i důvod vzniku.
Kniha představuje výsledky široce koncipovaného vědeckého výzkumu, který byl v souvislosti s výročím začátku 1. světové války realizován nejen ve střední Evropě, ale i v Gruzii, Skandinávii nebo pobaltských zemích.