Kde se vzala fotografie na papíru? Jak vypadaly první světelné obrazy na papírové podložce a kdo byli jejich tvůrci? Ve kterých oblastech se uplatnila a čím fotografie na papíru zaujala své první sběratele?
Publikace vychází z disertační práce, jež se soustředí na šedesátá léta, které bylo pro československou výtvarnou kritiku důležitým obdobím. Autorka v jednotlivých částech knihy hledá odpověď na otázku, jak pracovat s kritikou a nabízí možné vymezení
Druhý svazek šestidílné řady Dějin světa se soustřeďuje na dvě nejdůležitější oblasti vývoje ve starověku – Středomoří a Blízký východ, a čínskou civilizaci Dálného východu.
Téma vztahu obrazu a kultu v barokních Čechách pojednává Jan Royt - významný medievalista pro dějiny umění českých zemí a znalec křesťanské ikonografie.
Svazek autorsky navazuje na předchozí díl. V první části líčí důsledky husitské revoluce. Druhá část se zabývá vznikem a prvním obdobím existence českého stavovského státu až do nástupu Habsburků.
Více Krásy a Skok vysoký Josefa Krásy. Dvě knihy, jež vycházejí společně, se věnují odkazu jedné z vůdčích osobností oboru historie umění v 60.–80. letech 20. století.
V dějinách světového myšlení a pedagogiky není mnoho autorů, kteří svým dílem obsáhli tak širokou paletu témat a trvale vyvolávali takový zájem jako Jan Amos Komenský (1592-1670).
Tato kniha vychází z autorova přednáškového cyklu pořádaného na Warburg Institute v Londýně a zabývá se proměnami platónského pojmu „idea“ od antického umění až po Michelangela a Dürera.
Veřejný prostor a umění mají jedno společné – slouží komunikaci. Město poskytuje veřejný prostor fyzickému pohybu, chůzi, dopravě, ale i setkávání a navazování sociálních kontaktů, je místem vyslovené i mlčenlivé vzájemné komunikace lidí.
Kniha E=ART² aneb Evoluce umění je unikátním dílem, které spojuje bohatství vizuálního umění s hlubokými teoretickými poznatky o jeho vývoji. Album reprodukcí, schemat a kreseb nabízí čtenářům nejen estetický zážitek, ale i rozbor díla.
Kniha Stíny hieroglyfů, rozvržená do pěti kapitol, sleduje rozdílné přístupy k hieroglyfu a alegorii, vůči níž se odlišně vymezovali filozofové, teoretici umění a sami umělci.
Naše přední teatroložka ve své práci zkoumá velkou proměnu v divadle antického Říma: odklon od dramatu a příklon k podívané všeho druhu, počínající už v 1. století před n.l. a hlavně za vlády julsko-klaudijské dynastie.
Pátý díl edice Umění ve veřejném prostoru se zabývá veřejnou plastikou ve Františkových Lázních. Celá úvodní kapitola je věnována tzv. Františkovi, symbolu města, a popisuje jeho komplikovanou historii a legendu, která se k němu váže.
Renesanční benátský malíř Giorgione (1477–1510) je v dějinách umění velkou pohánějící silou, která se rychle vytratila, ale přesto zanechala podstatnou stopu v nové éře malířství.