Z publikace tohoto francouzského kritika a divadelního historika, která v originále poprvé vyšla už před více než 150 lety (v roce 1852), citují snad všechny starší i současné práce autorů zabývajících se dějinami evropského loutkového divadla.
Kniha Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskusi je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty.
Kniha Výstavy mají historii přináší do českého prostředí vybrané překlady textů známých i méně známých autorek a autorů představujících základ diskurzu tzv. exhibition histories – oboru zabývajícího se dějinami výstav.
Sborník příspěvků vytvořených k tématu 5. ročníku stejnojmenného filmového festivalu volně navazuje na první "průkopnický" svazek, který vyšel pod edičním vedením historika Petra Kopala v roce 2005 (nakl. Lidové noviny).
Publikace se snaží nastolit „pragmatický“ přístup k výtvarnému umění a tvorbě obrazů.
The publication aims to introduce a “pragmatic” approach to visual arts and the creation of images.
Před dvěma a půl tisíci lety byla sepsána kniha Umění války, jejíž myšlenky ovlivňují způsoby vedení válek dodnes. Přesto jejím hlavním poselstvím není návod, jak vést úspěšně vojenské operace, ale to, aby vojska nevedla zbytečnou válku proti Nebi...
Kniha zahrnuje šestnáct let Domu umění České Budějovice, který se pod vedením kurátora Michala Škody stal jednou z nejprestižnějších institucí pro vystavování současného umění a architektury v České republice.
Velkým tématem moderní doby se po roce 1800 stal sám umělec, jeho postavení ve společnosti i budování jeho uměleckého sebevědomí tváří v tvář anonymnímu publiku.
Kniha Hanse Beltinga Obraz a kult je jednou z nejdůležitějších knih v oblasti dějin umění. Představuje osobitý a dosud směrodatný pohled na dějiny evropské vizuální kultury napříč hranicemi aktuálních evropských států.
První část monumentálního díla obsahujícího soupis všech dochovaných bohemikálních rukopisů 17. a 18. století uložených v muzejních sbírkách v Čechách (s výjimkou Prahy).
Monografie se skládá z příspěvků autorů specializovaných na různé oblasti dějin umění. Spojuje je záměr zabývat se kresbou jako „Základem všeho umění“ z perspektivy jejich oblastí výzkumu.
Klasická architektura, která na Západě po staletí převládala, se odvozuje z řecké a římské architektury a jejích způsobů. Nadčasová kniha Johna Summersona, dodnes stejně aktuální a potřebná jako v době, kdy byla napsána.
Biografický a bibliografický lexikon zahrnuje osobnosti, jejichž dílo je již uzavřeno, a to včetně dosud opomíjených historiků umění německé národnosti, ale značný důraz klade také na představení současných představitelů tohoto oboru všech generací.
