Publikace vykresluje obraz ženy na Plzeňsku v druhé polovině 19. a prvním desetiletí 20. století. Autorka analyzuje postavení žen, jejich vzdělání, povolání či účast na společenském dění.
Jeden ze zakladatelů české politologie doc. Rudolf Kučera oslavil sedmdesáté narozeniny. Proto se v této publikaci sešli jeho kolegové i žáci, aby projevili úctu jeho dílu a ukázali svůj pohled na problémy, kterým se oslavenec ve svém díle věnuje.
Kniha chce ukázat, jakými konkrétními způsoby se v přístupech kriticky navazujících na Masarykovo a Patočkovo myšlení klade otázka po člověku, kterou poválečný Patočka označil za centrální otázku české filosofie, a jak se na tuto otázku odpovídá.
V duchu přístupu humanitních a sociálních věd publikace nejprve reflektuje stávající situaci, sleduje práci policie, kterou vnímá jako službu veřejnosti.
Knížka analyzuje jednotlivá období české politiky a žurnalistiky od pádu komunismu do současnosti: epochu přelomu (1989-1992), nový český stát (1993-1996), epochu procitnutí (1996-2002), epochu dozrávání (2003-2006), nové výzvy (2006-2010).
Druhé setkání s čerty, hejkaly, hastrmany, čarodějnicemi a dalšími strašidelnými a záhadnými bytostmi z Polenska navazuje na knihu Sto a jedna pověst z Polné a okolí.
Kniha se zabývá vztahy mezi středoevropskou Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PZPR) respektive Polskem a západoevropskou Francouzskou komunistickou stranou (PCF) v krizovém roce 1956.
Kniha Politická opozice v teorii a středoevropské praxi je systematickým zpracováním důležitého fenoménu moderní politiky, kterým je politická opozice, a to jak z hlediska teorie politiky, tak i vzhledem k politické praxi.
Publikace je závěrečnou částí stejnojmenného pětiletého badatelského projektu UMPRUM, realizovaného pedagogy, absolventy a doktorskými studenty oboru teorie a dějin umění
Německo-české a česko-německé kulturní styky od poloviny 19. století do
současnosti v různých formách umění. Sborník Česko-německé a
slovensko-německé komisi historiků.
Titul vychází nově i s původními, dnes již poeticky „archaickými“ fotografiemi, a chce tak znovu oživit co nejautentičtější obraz autora o svébytných vyprávěních jeho dobrodružství na dalekém severu.
Mikrobiolog Ivan Málek patřil mezi nejvýznamnější představitele ČSAV v padesátých a šedesátých letech 20. století a podílel se výrazným způsobem na formulování vědní politiky v Československu.
