Druhé a doplněné vydání antologie překladů knižních a časopiseckých studií a esejů angloamerických autorů o proměnách interpretačního rámce výtvarného artefaktu a o distanci současných badatelů od klasického pojetí kunsthistorie.
Americká kritička se v sedmi živě psaných, inspirativních textech zamýšlí nad osobnostmi a dílem Antonina Artauda, Rolanda Barthese, Eliase Canettiho, Waltera Benjamina, Paula Goodmana a "fascinujícím fašismem" v díle Leni Riefenstahlové.
Soubor studií zahrnuje hlavní témata současné estetiky, problémy filmové teorie a analýzy konkrétních filmových děl. Estetické koncepty typu mimésis, vznešena, psychické distance a problémy emocí ve fikci, narativní události i role imaginace v prožitku.
Kniha je iniciační esejí k analýzám filmu, televize a audiovizuálních jevů obecně. Čtivým způsobem probírá problémy krize reprezentace, kterou zakoušíme v rozvinutém televizním a digitálním světě.
Kniha nabízí čtenářům setkání s různými příběhy. Jsou to příběhy obrazů, soch, architektur, zlatnických předmětů i konceptuálních děl a všechny mají jedno společné — vyvolávají emoce.
Súbor desiatich esejí o desiatich prikázaniach, inšpirovaný cyklom filmov poľského režiséra Kieslowského. Daniel Pastirčák je teológ, mysliteľ, ilustrátor a publicista.
Teprve podruhé se českému čtenáři v ucelenější podobě představuje myšlení Georgese Didi-Hubermana, filozofa, historika umění a teoretika obrazu působícího na École des Hautes études en sciences sociales v Paříži.
Výzkum metru jako nástroje s teoretickými přesahy do různých oborů a spojení tématu s designérem jako tvůrcem. Projekt se snaží vyvážit výzkum, koncepční myšlení, teorii a praxi designéra na akademickém poli.
Kniha Owena Hatherleyho Militantní modernismus (2009) zkoumá fenomén modernismu 20. století a nabízí nová východiska pro jeho pochopení. Věnuje se modernímu designu, filmu, pozornost je zaostřena především na architekturu.
Esejistická kniha na pomezí dějin umění a teorie médií vykládá z různých úhlů pohledu a stanovisek specifickou povahu fotografie jakožto média, jež stálo na počátku cesty, která lidstvo dovedla do éry vizuální komunikace.
V druhé polovině osmdesátých let a na konci života legendárního zakladatele Skupiny 42 vznikl osobitý text esejistického rázu o poválečném vývoji moderního českého výtvarného umění.