Kontroverzní sbírka esejů a povídek věčného britského stylisty Martina Amise, které vycházely v letech 2001–2008 v předních britských a amerických periodikách,se z různých úhlů pohledu vrací k 11. září2001.
Stěžejní témata svého myšlení rozvinul Hermann Broch v četných esejích, z nichž ty nejvýznačnější ve výboru Milana Kundery přináší soubor Román - mýtus - kýč.
Základ Kárnetovy eseje nazvané Posmrtný deník vznikl jako odpověď na dvě anketní otázky Václava Havla, které tazatel položil některým exulantům během své návštěvy v New Yorku v roce 1968.
Provokativní esej George Steinera, jednoho z nejvýznamnějšího žijícího filosofa kultury, doplněna úvodní studií Jakuba Guzina, předmluvou holandského kritika Roba Piemena a eseji Josefa Jařaba, Petra Bilíka a Pavla Šaradína.
Výbor z publicistické tvorby Adama Michnika obsahuje nejvýznamnější společenské a politické eseje a články této významné osobnosti středoevropské esejistiky a polského veřejného života.
Kultovní kniha esejů švýcarského architekta, držitele Pritzkerovy ceny 2009. "Když na projektu začínám pracovat, tak moje první představa je spojená s materiálem. Věřím, že o tom je architektura. Není o papíru ani o formách, ale je o prostoru a hmotě."
V reportážích ze srpna 1934 popsal Jiří Hejda změny, kterými procházelo Německo po nástupu nacistů a zejména po tzv. Noci dlouhých nožů. O rok později, v roce 1935, pak mapoval situaci v Československém pohraničí.
Kniha francouzského esejisty a sociálního myslitele, jehož zkoumání soudobých jevů současného individualismu se dotýká takřka všech rysů a příznaků našeho současného života, respektive projevů soudobé západní civilizace.
V osmdesáti dvou zdánlivě disparátních krátkých textech esejistické povahy se autor s láskyplnou zvídavostí a žasnoucí otevřeností zabývá nejrůznějšími věcmi, bytostmi, přírodními jevy, historickými událostmi, zvláštními vlastnostmi lidí, zvířat i věcí.
Výběr ze sloupků indiánského autora Gordona Johnsona přináší českým čtenářům možnost nahlédnout do každodenního života v indiánské rezervaci. Texty spojuje snaha ukázat, že Indiáni nezamrzli kdesi v minulosti.
Tématem vrcholného díla esejistického umění ruského básníka a posléze amerického profesora literatury, nositele Nobelovy ceny Josifa Brodského (1940–1996) jsou Benátky.
Želivský premonstrát, pelhřimovský psychiatr, žirovnický divadelní ochotník, vysokoškolský učitel, spisovatel a světoběžný esperantista se tentokrát na chvíli zastavil, aby posbíral svá rozhlasová, časopisecká a novinová zamyšlení.
Malá vánoční četba je samozřejmě narážkou na Mozartovu Malou noční hudbu, oblíbenou náladovou skladbu. Určitě zazní i o Vánocích a přispěje k dobré vánoční atmosféře. V podobném duchu je „komponována“ i Malá vánoční četba ...
