Výsledek pro: Eseje

Dvě Schillerovy stati o tragickém umění (O příčině potěšení z tragických předmětů, O tragickém umění) nejpůsobivěji vyslovují jeho myšlenku o výchovné roli umění.

Problém plastičnosti autor sleduje v dílech amerických minimalistických sochařů, George Segala, Zdeňka Palcra, Miloslava Chlupáče, Karla Nepraše či Stanislava Podhrázského.

V knize Srovnávací studie autor upozorňuje na rozdílnost zdánlivě podobných uměleckých děl nebo teoretických myšlenek, které sice vznikaly současně, ale na různých stranách železné opony.

Úvahy a články připomínají velikost a slávu 17. a 18. století u nás i v Evropě.

Tato kniha obsahuje dvě teoretické práce a to Mezera mezi médii jako nové médium a Jeden z možných postojů jak být s uměním.

Jestřábi jsou ve finanční hantýrce centrální bankéři, kteří obezřetně hlídají inflaci, a to i za cenu vyšších úrokových sazeb a dražších peněz.

Soubor úvah a reflexí současné významné osobnosti z oboru chirurgie prof. MUDr. Pavla Pafka, DrSc., týkajících se obecných i speciálních otázek našeho života.

Nejznámější dílo zakladatele ekonomické vědy.

Knížka přináší výběr nejzajímavějších rozhovorů s prof. MUDr. Vratislavem Schreiberem, DrSc., vysílaných v letech 1992 - 1996 Českým rozhlasem.

Kniha shrnuje všechny texty Jindřicha Štyrského vydané za jeho života, včetně několika rukopisných fragmentů.

A WASHINGTON POST TOP 10 BOOK OF THE YEAR * A NEW YORK TIMES BESTSELLER and NEW YORK TIMES NOTABLE BOOK OF 2018

Alberto Manguel, autor bestselleru Dějiny čtení, předkládá ve své knize Čtení obrazů bystrou, myšlenkově provokativní a poutavou úvahu o otázkách, které si klademe, když stojíme před uměleckým dílem.

Kniha shrnuje vývoj myšlení o uměleckém díle od zakladatelských prací v antice, přes středověkou teorii budovanou na empiricko-racionálních základech až po současné teorie a směry.

Soubor studií o hledání jednotícího řádu uměleckého díla.

Soubor kritických statí o výtvarném umění z let 1963 až 2000.

Detailní studie proslulého znalce raného německého filmu o nejdiskutovanějším snímku Fritze Langa „Metropolis“. Autor zde zkoumá okolnosti vzniku a osudy tohoto německého sci-fi velkofilmu, který se měl vyrovnat hollywoodským produkcím.

Dosud knižně nevydaná studie Václava Černého postihuje jak společné rysy evropského barokního dramatu jako celku, tak jeho národní specifika.

Kniha známého česko-kanadského japanisty a překladatele obsahuje osmnáct studií o moderní japonské společnosti a kultuře, zvláště literatuře a filmu.