I ve 21. století patří k tradičním cestám Středoevropanů putování na jih. Objevují tam jiné světlo, jiné barvy, jinou krajinu a samozřejmě také jinou kulturu. A je stále co objevovat, nacházet polozapomenuté souvislosti i připomínat historii.
Kniha představuje ucelený soubor Topinkových metaliterárních textů, a to od rozsáhlých esejů publikovaných především v 60. letech v Sešitech pro literaturu až po příležitostné úvahy z let 90.
Anglický filozof a politolog John Gray ve svých esejích pokračuje ve vytříbeném, přitom však velmi břitkém, až nelítostném odhalování klamné iluze lidstva, která se nazývá víra v pokrok.
Dva vtipné eseje italského historika, poprvé vydané v roce 1976 v USA a roku 1988 v Itálii, popisují dva zásadní fenomény lidské společnosti: pepř a lidskou blbost.
Přestože se Albert Camus vytrvale distancoval od
toho, aby byl označován za filozofa, lze pro jeho
Mýtus o Sisyfovi (1943) sotva najít příhodnější označení
než „filozofický esej“.
Kniha představuje souborné vydání autorových novinových článků a esejů z let 2014 až 2017, takříkajíc na závěr jeho novinářského působení, které trvá od roku 2001. Jaké jsou problémy euroamerické civilizace v pozdní době?
Kniha je souborem téměř všech článků, esejů a úvah mezinárodně uznávaného a dnes již legendárního exilového novináře A. J. Liehma, které pod pseudonymem Dalimil pravidelně publikoval v letech 1971–1989 převážně v římském exilovém časopise Listy.
Takový osamocený nevelký ostrov obyčejného lesa to je, navíc protkaný sítí pěšin i rušnějších cest. Dá se tam vůbec něco zajímavého prožít a uvidět? A právě odpověď na tuto otázku můžete najít ve sbírce esejí Jana Laciny - velkého milovníka přírody.
Esej o tom, že jen ten je člověkem, kdo pevně stojí na svých nohou a jen tak je schopen pochopit jiné, o umění a o socialismu jako předchozí fázi individualismu.
Kontroverzní sbírka esejů a povídek věčného britského stylisty Martina Amise, které vycházely v letech 2001–2008 v předních britských a amerických periodikách,se z různých úhlů pohledu vrací k 11. září2001.
Stěžejní témata svého myšlení rozvinul Hermann Broch v četných esejích, z nichž ty nejvýznačnější ve výboru Milana Kundery přináší soubor Román - mýtus - kýč.
Základ Kárnetovy eseje nazvané Posmrtný deník vznikl jako odpověď na dvě anketní otázky Václava Havla, které tazatel položil některým exulantům během své návštěvy v New Yorku v roce 1968.
Provokativní esej George Steinera, jednoho z nejvýznamnějšího žijícího filosofa kultury, doplněna úvodní studií Jakuba Guzina, předmluvou holandského kritika Roba Piemena a eseji Josefa Jařaba, Petra Bilíka a Pavla Šaradína.
