Dvě Schillerovy stati o tragickém umění (O příčině potěšení z tragických předmětů, O tragickém umění) nejpůsobivěji vyslovují jeho myšlenku o výchovné roli umění.
Problém plastičnosti autor sleduje v dílech amerických minimalistických sochařů, George Segala, Zdeňka Palcra, Miloslava Chlupáče, Karla Nepraše či Stanislava Podhrázského.
Práce mladého ostravského literárního vědce má podtitul Kapitoly z básnické poetiky Egona Bondyho a pokouší se postihnout v jednotlivých interpretačních kapitolách základní konstanty a proměny Bondyho básnického díla.
Soubor úvah a reflexí současné významné osobnosti z oboru chirurgie prof. MUDr. Pavla Pafka, DrSc., týkajících se obecných i speciálních otázek našeho života.
Vizuálně podmanivé putování mezi realitou a snem. Léna Brauner se uvedla na scénu jako malířka vyhýbající se ustáleným formám, avšak se silným a rozpoznatelným rukopisem.
Alberto Manguel, autor bestselleru Dějiny čtení, předkládá ve své knize Čtení obrazů bystrou, myšlenkově provokativní a poutavou úvahu o otázkách, které si klademe, když stojíme před uměleckým dílem.
Kniha shrnuje vývoj myšlení o uměleckém díle od zakladatelských prací v antice, přes středověkou teorii budovanou na empiricko-racionálních základech až po současné teorie a směry.
