Kniha Historie jako myšlení a jako čin z roku 1938, představuje poslední velké dílo Benedetta Croceho, italského filosofa, estetika, historika, jednoho z posledních výrazných představitelů velké evropské kultury a civilizace 19. století.
Objevuj s námi vzrušující svět bitev a válečníků: historii, úspěchy, ale i velké neúspěchy... Poznej do detailu, jak žili, jak bojovali a co nosili na sobě, a seznam se s překvapivými a neuvěřitelnými informacemi.
Vyhrocená, vypjatě dramatická a mnohdy se s evropským vývojem zcela míjející povaha českých dějin byla určována velmi často válkami a revolucemi. Revoluční a s ní propojené válečné zkušenosti se podílely zcela podstatně na formování českých dějin.
Roky 1938 až 1945.
V málokterém jiném, historicky vzato nedlouhém úseku našich dějin se nashromáždilo nejen tolik událostí, ale často i protichůdných, do krajnosti a až na hranu snesitelnosti vypjatých a všenárodně vnímaných pocitů.
Tato kuchařská kniha zachycuje a popisuje receptury kuchyní zemí bývalého c. a k. Rakousko-Uherska. V dnešní hektické době může být takovéto zastavení a ohlédnutí do minula jen příjemné.
Putování pražskou čtvrtí Košiře napříč staletími a v doprovodu osobností, které spoluutvářeli jeji (nejen literární) paměť. Kniha obsahuje bezmála tři desítky fotografií současných Košíř, míst známých i dosud ne zcela objevených.
Mezi písemnými prameny ze starověké Levanty tvoří nezanedbatelnou součást texty vědecké, právní, administrativní a školní povahy. Prostřednictvím komentované antologie se tak čtenář může seznámit s vývojem jednotlivých skupin textů či žánrů.
Ne všichni čeští panovníci zemřeli hrdinskou smrti jako Přemysl Otakar II. nebo Jan Lucemburský. Někteří skonali docela nehrdinsky a ve velkých bolestech, třeba Karel VI. na otravu houbami nebo Rudolf II. na následky syfilidy.
Tři dlouhé nervy drásající roky prováděl Naveed Jamali v New Yorku špionáž pro Rusko. Tři roky směňoval flash disky s citlivými technickými daty za obálky s finanční hotovostí a zaprodával svou rodnou zemi.
Kniha mladého olomouckého historika programově navazuje na práce Josefa Polišenského o vztahu Českého království a Anglie na přelomu 16. a 17. století. Soustředí se na vytváření falckého mýtu a konstruování obrazu českého stavovského povstání v Anglii.
Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (1618–1620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců.
