Rodinná kronika zahrnuje osudy několika generací selského rodu z Podkrkonoší od počátku dvacátého století až po osmdesátá léta s využitím jedinečnosti reálných osudů, jež tvoří základ románu, kde se autorce podařilo vytvořit literárně hodnotné typy.
Autorem doplněné předchozí vydání, vychází v roce oslav výročí 100 let vzniku ČSR, v jejichž rámci si město Ústí nad Orlicí připomnělo příjezdem historického parního vlaku návštěvu prezidenta T. G. Masaryka...
Stačilo pár desetiletí, a byla zapomenuta jména venkovských usedlostí, lesních křižovatek i celých měst. Pro lidi, kteří přišli do opuštěných šumavských vsí, jako by historie tohoto koutu světa nikdy neexistovala.
Povídky ze života uprostřed nádherné šumavské přírody z dob dávno minulých, kdy zapadlí vlastenci pěstovali krásnou češtinu a po večerech sepisovali své každodenní zážitky.
Čas letí, stále se něco děje a tak je pořád o čem psát - potvrzuje Jan Rejžek ve svém druhém souboru, který zahrnuje jeho pravidelné sloupky, nekrology, úvodníky a komentáře, které publikoval v Lidových novinách od podzimu 2003 do prosince 2009.
Výbor z písňových textů Karla Kryla shrnuje texty písní vážných, tvořících jádro autorova díla. Sleduje písně v chronologii jejich vzniku od roku 1965 do roku 1990.
Svazek dopisů Ivana M. Jirouse, které v sedmdesátých a osmdesátých letech napsal z českých věznic svým ženám Věře a Julianě. Kniha roku 2006 v anketě Lidových novin.
Kniha pojednává o právu a jeho dlouhé historii – vypráví o tom, že soudní pravomoc byla vždy hlavní pravomocí králů a jak se vykonávala, kdy vznikaly a co obsahovaly nejstarší zákony lidstva, jak se pohlíželo na zločiny a tresty.
Vzpomínková kniha psaná spolu s rodáky obce o životě, zvycích, příhodách původních obyvatel šumavské Horské Kvildy a okolních osad Zhůří, Zlatá Studna, Antýgl, Korýtko a dalších včetně skláren a samot.
Jaredu, Simonovi & Mallory Graceovým nemůůže jen tak projít, že na půdě domu po praprastrýčku Arthurovi vyštrachali tajemný Klíč a zápisky o podivných tvorech i netvorech kolem nás.
Ve své nové knížce opět z oblasti Orlických hor se autor znovu vrací k pramenům, které jsou takřka nevyčerpatelné. Nechal se inspirovat starými kronikami, ale i prameny víceméně úředního charakteru.
František Novotný, zkušený autor nejen na poli fantasy a sci-fi, zahajuje edici „Kroniky karmínových kamenů“ románem o ikoně české literatury, Boženě Němcové.
Kniha se podrobně zabývá nárůstem česko-německých rozporů v oblasti Sokolovska a Karlovarska ve 30. letech, zejména pak vzrůstem henleinovského hnutí. Hlavní osou je pak vylíčení všech známých, méně známých i zcela neznámých událostí ze září 1938.
Takzvaný Nestorův letopis je první historiografi cké dílo Kyjevské Rusi. Letopis zachycuje dějiny staroruského státu v 10., 11. a na počátku 12. století, obsahuje významné právní dokumenty, legendistické texty a příběhy.
V krajině Českého Švýcarska, v nedávné minulosti přísně střežené a téměř nepřístupné pohraniční oblasti, objevují tři chlapci přezdívkami půvab skalnaté krajiny a prožívají zde často dramatické okamžiky při překonávání hlubokých roklí.