Desatero nás neomezuje v našem jednání, spíše nám pomáhá osvobodit se ode všeho, co nás zotročuje. Proto je není třeba vnímat negativně, jako zákazy – ale pozitivně, jako záruku a inspiraci pro další životní cestu.
V Novém zákoně, konkrétně v listu Galaťanům, najdeme seznam vlastností, které charakterizují dobrého člověka. Láska, radost, pokoj, trpělivost, shovívavost, vlídnost…
Co jsme vlastně zač, co je to okolo nás, kde jsme se tu vzali a proč? Otázky, které trápí člověka odnepaměti a zaměstnávající vědce i spirituální vůdce. Existují tisíce odpovědí, ale ani na jedné se zatím lidstvo neshodlo.
Jedná se o úvodní text edice Um vědomí, ztělesňující řadu vnitřních umů-jóg vědomí, které společně tvoří celistvé textové „tělo poznání“, reflektující mé mnohaleté zkušenosti s praxí meditace a vnitřní vzdělávání v oblasti vědomí.
Kniha, která se Vám pokusí nastínit, co je zřejmě špatně v rámci celého vývoje člověka tady na Zemi. A proč se asi Bůh najednou zajímá, kam až to všechno dospělo a co teď s tím?
Éra Vodnáře nyní přináší svou apokalypsu do univerzálních životních proudů, které řídí vývoj lidské životní vlny, a to se všemi osvobozujícími, ale také se všemi demaskujícími následky pro celé lidstvo.
Humbert z Romans († 1277), pátý magistr Řádu kazatelů, ve svém okružním listu adresovaném celému řádu rozebírá tři řeholní sliby, poslušnost, chudobu a čistotu, a s nimi spojené ctnosti, pokoru a trpělivost.
Otázka hodnot je u nás obecně zanedbávaným tématem, proto je ambicí autora vyvolat o nich debatu, jež by nepomíjela díla autorů, jako jsou Friedrich Nietzsche, Max Scheler,
Nicolai Hartmann a Martin Heidegger.
Bůh je nekonečný a všemohoucí a v Ježíši Kristu se stal člověkem. Jak si to máme představit? Jak vůbec mluvit o velikých tajemstvích víry? Pro děti, rodiče i katechety je vyznání víry – neboli krédo – obrovskou výzvou.
Tato audiokniha je o sibiřské vševědce Anastasii, jejích hlubokých myšlenkách a pohledu na svět, na naši minulost a možnou budoucnost, kterou před námi otevírá.
Greenovo „srdce temnoty“ z roku 1961 rozehrává věčná témata svatosti, povolání, lásky, víry a zoufalství s mistrovstvím, pro něž bývá právem nazýván Dostojevským dvacátého století.
Co znamená „vidět“? Odkud přicházejí vize? Jaká je substance snu? Jak je možná duševní symbióza? Všechny tyto otázky nechává Charles Duits rozeznít s málo vídanou upřímností a básnickým vhledem.
Úcta k Jezulátku (Ježíšovu dětství) je rozšířená po celém světě. Ústřední místo v ní zaujímá
Praha – zde se na Malé Straně v kostele Panny Marie Vítězné nachází milostná soška
Pražského Jezulátka, nejznámější soška malého Ježíška na světě.
Často jsem o těchto třech otázkách přemýšlel, když jsem plnil jeden autorský úkol v Jižní Americe. V Peru mě jeden pilot z řad misionářů dopravil do malé vesnice indiánského kmene Šipibo.
Významný americký filosof a religionista Jacob Needleman ve své dosud nejosobnější a autobiografické knize hledá způsob, jak lze v dnešní době rozumět náboženským idejím.
Výbor z Golosovkerova díla otevírá práce Imaginativní absolutno, která obsahuje jádro autorovy filosofie.Další dva eseje věnované obrazotvornosti antického mýtu odrážejí myšlenkovou strukturu úvodní studie a vyjádřením autorova filosofického názoru.
Čtenář se v knize setkává s Williamsovou kritikou Immanuela Kanta, ale i utilitarismu nebo s pojmem autenticity. Hlavní tezí knihy je poznatek, že úvahy o morálce nelze systematizovat.