Milan Sekanina se ve své studii Kdy nám bylo nejhůře? pokusil o analýzu příčin, průběhu a možných východisek z velké hospodářské krize 30. let minulého století v Československu.
Autorka předkládá zevrubné sondy zacílené ke vztahu církve a společnosti i k správnímu vývoji v pražském a olomouckém biskupství s důrazem na dobu posledních Lucemburků, jež považuje za vrcholné období české středověké církve.
Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese na její prehistorii nahlíží očima obyčejných sudetských Němců.
Československá republika se ve dvacátých letech stala jednou z hlavních cílových zemí mnohonárodnostní vlny exulantů prchajících z území bývalého carského impéria před následky bolševického převratu.
Autor na příkladech středověkého a současného vnímání
času, prostoru, prožívání dětství a stáří, eschatologie, vztahu k penězům a k uzavírání manželství, jak mnoho mají lidé současnosti společného s lidmi středověku.
Texty poskytují unikátní a velmi zajímavý pohled na dějiny křížových výprav z druhé strany - tedy z muslimské perspektivy, a představují i pestrý obraz rozličných historiografických a literárních stylů typických pro arabské písemnictví.
Tomáš Garrigue Masaryk ve stostránkovém životopisném komiksu vzniká k příležitosti 80. výročí úmrtí našeho nejvýznamnějšího státníka 20. století. Komiks sleduje veřejný i soukromý Masarykův život a zaměřuje se na klíčové události jeho života.
Na stránkách této knihy se čtenář vrátí na tragický přelom 40. a 50. let. Do doby, kdy nad zemí přebírala kontrolu komunistická moc. Václav Jiřík se však, jak je jeho dobrým zvykem, nezajímá o tzv. velkou politiku, ale obrací pozornost k obyčejným lidem.
Renomovaný britský historik moderních dějin lan Kershaw, v této práci navazuje na předchozí knihu Do pekel a zpět: Evropa 1914-1949 (Argo, 2017), již věnoval nejtragičtějšímu období evropských dějin 20. století.
Egypt má jednu z nejdelších souvislých historií ze všech zemí světa, jeho dějiny nejsou jenom sfingy a pyramidy. Historie Egypta po zániku úchvatných starověkých říší je neméně zajímavá a vzrušující, o čemž nás přesvědčí kniha egyptologů a arabistů.
Toto číslo revue Paměť a dějiny připomíná řadu kulatých výročí. V prvé řadě je to padesát let od stavby Berlínské zdi, dále třeba šedesát let od chvíle, kdy železnou oponu u Aše prorazil tzv. vlak svobody s desítkami spoluobčanů.
