Příručka obsahuje jednak stručný teoretický úvod, jednak řadu praktických návodů k sociální práci se skupinou. Určena je zejména studentům sociálních oborů, sociálním pracovníkům a socioterapeutům.
Pozornost této publikace je zaměřena především na fenomén služby související s charitativním přístupem k člověku, který nevnímáme pouze jako strukturální socioekonomický jev, nýbrž také jako součást antropologické konstituce lidské existence.
Tato kniha sleduje v biografické perspektivě životy žen z různých věkových skupin v odlišných fázích rodinného cyklu i v různých situacích na trhu práce, a to na pozadí historického vývoje současné české společnosti.
Myšlenka všeobecného základního příjmu, kterou prosazuje belgický profesor Philippe Van Parijs, přitahuje pozornost filosofů, sociálních vědců, politiků i občanů v mnoha zemích na různých kontinentech...
Monografie představuje ucelenou a v našich poměrech zatím ojedinělou studii, která se zabývá etablováním sociální práce v české části nově vzniklého samostatného státu.
Jak proměnila první světová válka každodenní život statisíců dělníků v českých továrnách?
Kniha sleduje tyto a podobné otázky ve čtyřech základních sférách válečného dělnického života...
Politologická studie navazuje na předchozí publikaci Civilizace na prahu 21. století, obě se dotýkají sociologických, filozofických pohledů na vývoj postmoderní společnosti s perspektivou sociálního státu.
Předkládaný sborník je výsledkem několikaleté práce Česko-ruské komise historiků a archivářů, jejíž vědecký zájem se soustřeďuje především na neprozkoumané či zkreslené a falzifikované otázky novodobých a soudobých dějin.
Autorka otevírá autentický a svým způsobem jedinečný pohled
do sociálního a pocitového světa příslušnic „nejstaršího
řemesla“ s jejich radostmi, bolestmi, touhou po lásce
i vypočítavostí.
Kniha O smrti a pohřbívání přináší úvodní vhled do doposud opomíjené problematiky. Věnuje se tématu smrti, představám o možné posmrtné existenci, pohřbívání a truchlení v současné české společnosti.
Dvě dekády po kolapsu minulého režimu nahradil naši víru v budoucnost stesk po minulosti, místo historické paměti zaujala kulturní identita a kulturní paměť. Společnost přestala existovat. Od společnosti bez naděje jsme dospěli k naději bez společnosti.
Zástupci mladé badatelské generace z devíti evropských zemí zde v různých rovinách (jazyk, literatura, historické vědomí) nahlížejí proces formování novodobých národů a utváření národních identit v oblasti jihovýchodní, střední a východní Evropy.
