Už jako devítiletý sdělil Jiří Grygar svým rodičům, že by chtěl být hvězdářem. Už tehdy ho fascinovalo, že existují způsoby, jak se něco dozvědět o povaze věcí, kterých se nemůžeme dotýkat a ani je nějak ovlivnit v jejich počínání.
Josef Pecka pátrá po stopách Šumavy, která už nenávratně zmizela. Hledá památky po zaniklých sídlech, statcích, domech, pilách, mlýnech či výměncích. Do tohoto hledání se může nyní zapojit i čtenář!
Publikace Senzační realismus dokumentuje ojedinělou Pištěkovu výstavní prezentaci v Alšově jihočeské galerii v Hluboké, která byla zaměřena výhradně na malířovu hyperrealistickou fázi, s náznaky přesahu k jeho evropským či americkým druhům.
Benátské vily jsou světoznámým architektonickým fenoménem. Tato monografie mapuje promítání změn v architektuře Terrafermy v důsledku okupace ostrovním státem Benátkami v průběhu čtyřsetletého období.
Mladá Franci Rabínková vyrostla v privilegované pražské rodině a získala skvělé vzdělání. Čekala ji budoucnost majitelky rodinného módního salonu a oddané dcery a manželky.
Ikona romské kultury, bezmála osmdesátiletá Olga Fečová, žena s nezdolnou energií, představuje svůj život v knize, která na půdorysu individuálního osudu vypráví příběh Romů v československém prostoru.
Čtvrtou a prozatím poslední knihou edice ilustrovaný Český Laozi/Lao-c´, která představila velké české překlady Tao te ťingu, je původní překlad Rudolfa Dvořáka z roku 1920, s výtvarným doprovodem Krištofa Kintery.
Přehledný a praktický atlas, upravený v menším „cestovním“ formátu, obsahuje přes sto padesát druhů hub, jejich systémové rozčlenění a určování, upozorňuje na houby chráněné podle Červeného seznamu ČR a všímá si i bohaté tradice českého houbaření.
Psi a velkoměsto – jde to vůbec dohromady? Mohou psi vůbec žít v domě bez zahrady, často v bytě malých rozměrů, jehož majitel či majitelé mizí na celý den do práce?
Strhující paměti psané v první osobě přítomného času sledují očima mladého Michaela stále otřesnější vývoj událostí v nacisty okupovaném Československu mezi lety 1939–1945.
Svět umění si můžeme představit jako domácnost, kde někteří vykonávají práci, která je neviditelná, přestože jakoukoliv uměleckou tvorbu vůbec umožňuje.
V českých poměrech není mnoho praktikujících architektů, kteří mají potřebu a schopnost vyjadřovat své myšlenky a názory na architekturu formou esejů či dokonce knih.
Talentovaná herečka Xena Longenová je z těch umělců, jimž nebylo dopřáno dlouhého života. Bylo jí necelých 37 let, když uprostřed noci ze 23. na 24. května 1928 proskočila zavřeným oknem starého žižkovského domu a po pádu z druhého poschodí zemřela.
Celé oblasti Brd (včetně středních) se věnuje i nová publikace BRDY, rozdělená do kapitol podle hlavních center. Vypráví o přírodě, historii, památkách, o tom, jak Brdy dokážou na člověka působit a jaké příběhy se zde odehrály.