Český čtenář má poprvé příležitost podrobněji nahlédnout do nesmírně zajímavé historie jedné z nejmocnějších panovnických dynastií Evropy, která vládla ve Francii, v několika italských státech a od roku 1700 také ve Španělsku.
Výbor z korespondence českých jezuitů v zámořských misiích mezi léty 1657–1741do tzv. Západních Indií, představuje unikátní sbírku cestopisných, etnografických a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa.
Kolektivní monografie s názvem „Spanilost Vaše cizozemcům se líbí…“ přibližuje v mezioborovém pohledu vývoj a proměny českých kuchařských knih vydávaných v průběhu „dlouhého“ 19. století.
Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska.
Populárně naučná publikace poutavě vypráví příběh malého etnika Mapučů (žijícího na území dnešního Chile), které s bezpříkladnou odvahou bojovalo 300 let za svou svobodu.
Pozoruhodný cestopis téměř románové povahy. Carlos de Sigüenza y Góngora, významný novošpanělský literát, dílo sepsal
v květnu roku 1690 na základě ústního vyprávění Alonsa Ramíreze.
Publikace přináší na základě různé dobové tištěné produkce vydané v zemích románského světa (Francie, Itálie, Španělska, Portugalska i dalších románských území) obraz českých zemí a jejich obyvatel.
Kniha kapucína Martina z Kochemu (1634–1712), která bývá někdy označována za jediný český barokní román, působila na celé generace lidových čtenářů, formovala jejich myšlení a hodnotové systémy.
Benediktinskému klášteru v Praze Na Slovanech s chrámem Panny Marie a sv. Jeronýma – jedné z prvořadých památek české gotiky – nebyla dosud věnována žádná samostatná uměleckohistorická monografie. Autoři sledují jeho vývoj od založení do současnosti.
Text i výběr vzácných obrazových dokumentů od historika a teoretika umění, výtvarníka a faleristy Zbyňka M. Dudy (1951) vznikal desetiletí a je bohatě ilustrován.
Edice francouzsko-německého deníku Ferdinanda ze Schwarzenberku (1652–1703) z let 1686–1688 a 1696–1697 nabízí unikátní písemné svědectví o každodenním životě u císařského dvora v poslední třetině 17. století.
Kniha je věnována osobnostem Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a jeho ženy Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. Hlavní pramennou základnou monografie se stala španělsky psaná vzájemná korespondence obou manželů...
