Vzpomínky, postřehy a úvahy o literatuře (Kafka, Čapek, Goethe), výtvarném umění (Zrzavý, Tvrdošíjní), o národním charakteru v umění a česko-německém soužití.
Sborník Literární archiv č. 56 se věnuje třetímu prostoru české literatury a v (české) literatuře, tj. literatuře vztažené k českému prostoru a zároveň tento prostor přesahující, psané jinak než v češtině a zároveň latentně české.
Soubor korespondence z let 1883–1900 představuje jedinečnou výpověď, dotvářející podstatným způsobem obraz společenského, kulturního i uměleckého milieu v českých zemích na konci 19. století.
„Kafka? To byl ten spisovatel, kterého nebavila úřednická rutina a celý život strávil v Praze?“ Opak je pravda. Novinářka Judita Matyášová a fotograf Jan Jindra odhalují jiného Kafku.
Kniha vzpomínek rodilé Pražanky, která vyrostla v enklávě německé menšiny a měla možnost se setkat s řadou představitelů pražského německého literárního světa.
Třetí, závěrečný svazek monumentální Kafkovy biografie „Roky poznání“ zachycuje poslední necelé desetiletí Kafkova života, od roku 1916 do smrti v roce 1924.
Druhá část třídílná biografie o životě a díle jednoho z nejznámějších a nejčtenějších autorů světové literatury, pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky (1883–1924) je rozsahem i významem monumentální, výjimečná a zcela ojedinělá.
Komentovaná kniha překladů obou Langerových básnických knih, Pijutim ve-širej jedidot (Básně a písně přátelství) a Meat cori (Trocha balzámu). Básně vycházejí oboujazyčně, hebrejsky i česky.
Golo Mann, syn slavného německého spisovatele Thomase Manna, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1929, a sám úspěšný spisovatel a historik, ve své autobiografii líčí své dětství a mládí v letech 1909-1933 strávené výlučně v Německu.
Naše léta v olivově zeleném nabízí jedinečný a hluboký pohled na vystřízlivění z fantazií o komunistické revoluci, které výrazně formovaly druhou polovinu 20. století.
Knihu Obraz literatury z oblasti Jeseníků pojal L. Martinek jako studii, v které se zabývá spisovateli, kteří se inspirovali Jesenickem i autory narozenými na Jesenicku – českými i německými.
Kniha popisuje životní osudy a literární činnost Oty Filipa (1930), ostravského rodáka, který byl v roce 1974 donucen státní mocí k vystěhování do SRN.