Kniha je příběhem vojáka-důstojníka, který se zúčastnil bitev na ruské i na italské frontě, je plná drobných, vážných i nevážných příhod, které se mu přihodily na bojištích i v nemocnicích a v období rekonvalescence.
Autor se pokouší pomocí empatie a důrazu na citlivost vědomí stavět mosty mezi Českou republikou a Rakouskem, různými kulturami, vědeckými přístupy a uměleckými výrazy.
Předmětem knihy je klíčové období, v němž skončil emancipační proces formování novodobého českého národa, který po skončení 1. světové války získal i politickou samostatnost
Druhý díl projektu je věnován válečným zážitkům českých vojáků na frontách Rakouska-Uherska za 1. světové války a líčení jednotlivých válečných tažení Rakouska-Uherska na válčišti v Srbsku, Černé Hoře, Rusku, Rumunsku, Jadranu a Itálii.
První díl třídílného projektu poskytuje základní fakta a údaje o složení, organizaci, výzbroji a výstroji ozbrojených sil Rakouska-Uherska v předvečer 1. světové války, ale i o prožitcích české společnosti na počátku tohoto konfliktu.
V druhé polovině 40. let minulého století prošla americká zahraniční politika dramatickou proměnou. Pod vlivem akcelerujícího konfliktu studené války opustila své více než stoleté základy, izolacionismus a Monroevou doktrínu.
Kniha představí výjimečnou rakouskou cestovatelku Idu Lauru Pfeifferovou, která v průběhu 40.–50. let 19. století podnikla několik cest, včetně dvou výprav kolem světa. Během nich navštívila řadu blízkých i vzdálených míst: Palestinu, Egypt, Island..
Organizace SS po celá léta držela v koncentračních táborech Sachsenhausen, Buchenwald a Dachau držela zvláštní a čestné vězně z Německa i ze zahraničí.
Politické zpravodajství je už dlouho nezbytnou součástí našich každodenních životů, ale o jeho vzniku a vývoji nebylo zatím k dispozici mnoho informací. Tuto mezeru mapuje předkládaná kniha.
Vystoupení československých legií za první světové války patří k těm historickým událostem i tradicím, na které jsme právem hrdí. Bojovaly v Rusku, Itálii i Francii, na rozhodujících frontách války.
V roce 2020 uběhlo plných sto let od první účasti našich sportovců na olympijských hrách pod hlavičkou svobodného a suverénního státu, který byl vyhlášen po skončení první světové války a rozpadu Rakousko-Uherska 28. října 1918.
Během první světové války se zrodil pojem „stíhací eso“. Byl jím označován letec, který dokázal sestřelit pět a více nepřátelských letadel. Šlo sice o neoficiální, zato však velmi ceněný titul – snad každý pilot se jím toužil stát.
2. svazek publikační řady Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví se věnuje složitému a dramatickému období let 1933-1948 z česko-rakouské perspektivy.
Obyvatelé "Evropy tančící valčík" ve druhé polovině dlouhého 19. století zažívali války i osobní tragédie, které se nevyhýbaly ani vznešeným vládnoucím rodinám. František Josef si mohl právem povzdechnout, že ničeho nebyl ušetřen.
Kniha představuje zatím poslední výsledek dlouhodobého výzkumného projektu zaměřeného na vývoj a proměny české společnosti v období komunistického režimu.