Zapojení žen do vědeckého světa navazuje na zpřístupnění vysokoškolského vzdělání ženám, čímž se významně změnila jejich profesní, rodinná i společenská situace.
Od konce 19. století plnil Liberec funkci centra kulturního, hospodářského i politického života Němců v ČSR. Od počátku 20. let 20. století do roku 1945 zde působila řada vlastivědných, historických, archeologických a knihovních institucí.
Kniha se zabývá institucionálním vývojem a každodenním provozem Vysoké školy zemědělské v Praze (dnešní České zemědělské univerzity v Praze) od jejího osamostatnění v roce 1952 do počátku devadesátých let 20. století.
Spiritualita, život kleriků, řeholníků a řeholnic, celibát, řád křesťanského roku se svátky a poutěmi, ale také sakrální architektura či křesťanské umění, jež spoluutváří ráz české krajiny. Autoři chápou křesťanství jako systém vidění světa.
Výsledkem mezistátních smluv mezi Československem a Mongolskem v padesátých a šedesátých letech 20.století byla kulturní, vědecká a posléze hospodářská spolupráce.
Kniha přináší 1800 hesel, která vysvětlují "slova v zapomenutí daná", tedy slova, která měla nahradit slova cizí tak, aby čeština měla pro každou věc vlastní výraz.
Kniha jako první mapuje celkový vývoj české mimouniverzitní vědy od počátků v humanistických učených společnostech až po transformaci Československé akademie věd na Akademii věd ČR.
Kniha nabízí průřezovou sondu do vybraných základních oblastí fundamentální i speciální (aplikované) teologické etiky, a to v kontextu pluralitní společnosti a sekulárního právního státu, ekumenického a mezináboženského dialogu.
