Vojtěch Kašpar je ředitelem Schwarzenberského muzea v Čimelicích, které sice stojí tak trochu mimo zájem davů, ale zato ve svých sbírkách ukrývá nejen prapradědečkovy deníky s kresbou kněžny Windischgrätzové, ale také několik nenápadných artefaktů..
V jedinečné syntéze kniha představuje nejen vývoj českého divadla mezi lety 1945–1989 ve čtyřech kapitolách zabývajících se vztahem divadla a revoluce, divadla a stalinismu.
„Zabili mi mámu. Máminy ruky bych se nikdy nepustila ... Musela jsem utéct, ale máma mě držela... Moc silně. Nevím, jak se mi to povedlo, ale nakonec jsem se vysmekla. A utekla jsem do stodoly. Věřil bys tomu?
Při příležitosti rozsáhlé výstavy v Muzeu hlavního města Prahy nazvané Pražské kavárny a jejich svět vydává nakladatelství Paseka ve spolupráci Muzeem výpravnou obrazovou publikaci věnovanou právě zlaté éře pražského kavárenského života.
Strhující příběh o vášni, ctižádosti, krutosti, soupeření a boji o přežití, v němž plně ožívá jedna z nejvíc fascinujících žen dvacátého století, Ťiang Čching, manželka předsedy Maa.
Rok 1950 určitě nemůžeme označit za nejradostnější. Vrcholí politické procesy, studená válka je v plném proudu. Většina zboží je ještě na příděl a kontakty se světem slábnou. Přesto jsou i šťastné chvíle. Třeba tam, kde do rodiny přibyl nový člen nebo členka…
Že je dějepis nuda? S akční maminkou rozhodně ne. Maminka-reportérka zjistí, kde je uložený originál naší hymny, zachrání šaty prvorepublikové filmové hvězdy, s cínovými vojáčky probere obranu země v roce 1938, ve Zlíně se s ní převrátí výtah ...
Kniha podává nejprve stručné dějiny dvou římských měst pod Vesuvem a popisuje všední život v římské venkovské oblasti, dříve než se pokouší rekonstruovat posledních 24 hodin života města. Kniha je bohatě ilustrována fotografiemi ztracených pokladů.
Už dvě století probíhají v Egyptě archeologické výzkumy, které přinášejí nové a stále podrobnější informace o staroegyptských památkách. Týká se to i staroegyptských chrámů, jejich architektury, výzdobného programu a náboženských textů.
Maršál Žukov. Znáte ho z knih, z filmů, z filmové kroniky a z fotografií. Jeho jméno se navždy zapsalo do historie dvacátého století. V knize Viktora Suvorova se čtenáři seznámí s portrétem naprosto odlišného Žukova.
Josef Bobeš Rössler popisuje ve svých pamětech život v českém kulturním undergroundu 70. let. Jeho kniha je svědectvím o nezávislé kulturní komunitě, ze které vzešly výrazné osobnosti či skupiny české literární, výtvarné anebo hudební scény.