Fenomén komunistické Státní bezpečnosti a tajných spolupracovníků dodnes vzbuzuje zájem laické i odborné veřejnosti. Kniha Člověk v soukolí StB zachytila prostřednictvím sedmi příběhů osudy lidí, kteří se ocitli v soukolí mašinérie tajné policie.
Valdštejnové vtiskli svou pečeť do barokní krajiny kulturní i hospodářské, s použitím svých nemalých schopností hájili zájem nejen svého velkostatku, ale českých zemí a habsburské monarchie.
Jsou malé dějiny v době bezčasí skutečně malými? Bezčasím můžeme chápat období strnulosti a nehybné těžkopádnosti. Období, kdy staronové elity dusily slibně se rozvíjející občanskou společnost.
V souvislosti s výročím politického rozhodnutí v roce 1984 bojkotovat XXIII. olympijské hry v Los Angeles se autoři této monografie zamýšlejí nad dalšími zásahy komunistického režimu do tak specifické a apolitické oblasti, jakou představuje sport.
Monografie na téma z pozdní renesance má celkem dvacet osm kapitol. Uvádí souvislosti náboženské, kulturní a ekonomické atmosféry života v pozdní renesanci, manýrismu.
Po listopadu 1989 se historický výzkum období let 1948–1989 soustředil převážně na odkrývání mocenských mechanismů fungování monopolní vlády komunistické strany, především pak na politicky motivovanou perzekuci.
Děj knihy – vylíčení drastických válečných zážitků českého Slezana, jenž se bez vlastního přičinění stal příslušníkem zbraní SS a jako takový se podílel na válečném tažení Ruskem.
Kniha představuje zatím poslední výsledek dlouhodobého výzkumného projektu zaměřeného na vývoj a proměny české společnosti v období komunistického režimu.
Předkládaný sborník je výsledkem několikaleté práce Česko-ruské komise historiků a archivářů, jejíž vědecký zájem se soustřeďuje především na neprozkoumané či zkreslené a falzifikované otázky novodobých a soudobých dějin.
Kniha obsahově vychází z konference „Pomocné vědy historické v současné historiografii a archivnictví“, která byla uspořádána u příležitosti 230. výročí vzniku stolice diplomatiky, numismatiky, heraldiky a starožitností.
Knihou Ivana Mináře dostávají čtenáři do rukou významnou práci o výjimečném odborném
tématu, které je důležité v rámci poznávání kulturní historie a také pro péči o historický
stavební fond.
Co německá generalita za druhé světové války skutečně věděla a co si myslela o Hitlerovi, válečné situaci a německých válečných zločinech, bylo dosud téměř neznámé. Po válce šířila přikrášlený obraz sama sebe.
Monografie přibližuje v kontextu vývoje Říšské župy Sudety příběh hraniční obce Holýšov, kde v roce 1939 vznikla jedna z největších zbrojovek na území odtrženého pohraničí.
První díl knihy Jiřího Černíka, příznačně nazvané S tomahawkem proti mušketám, zahrnuje celkem dvě části široce pojatého díla, v němž autor provází čtenáře bouřlivými událostmi, jež se odehrávaly při bojích bílých přistěhovalců s indiány.
