Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.
Kniha kriminálních příběhů a soudniček ze staré Prahy a okolí. Autentické soudní zápisy psané někdy úsměvně škrobeným, jindy zas překvapivě jadrným jazykem doplňují ilustrace, které výmluvně vystihují atmosféru doby a její hříšníky.
Kniha se zaobírá historiografickým směrem duchových dějin, jak se rozvíjely zejména v německém prostředí pod názvem Geistesgeschichte a v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou.
Obsahem tohoto svazku je regestář zápisů o přijímání nových měšťanů, respektive o udělení a přijetí měšťanského práva, které jsou obsaženy v nejstarších knihách měšťanských práv Nového Města pražského.
Bájné příběhy o počátcích České země, jak je poprvé zachytil na počátku 12. století kronikář Kosmas, jsou historií rodu Přemyslovců, prvních vládců Čech.
Biskup ve Flintshire a ve Westminsteru sleduje panování všech britských králů od Bruta až po velšské krále vládnoucí v 11. století. Třetina jeho Historie je však věnována králi Artušovi a kouzelníku Merlinovi.
Autoři vás opět společně zvou na cestu. Tentokrát (až na výjimky) „jen“ na území hlavního města Prahy, jež je zdánlivě dopodrobna prozkoumané a popsané.
Autoři se již potřetí vypravili do rozmanitých koutů Prahy, na břehy Vltavy i dalších toků a vodních ploch, do zakletých areálů a k výstavným palácům; opět Vám slovem a obrazem představí utajené klenoty na nečekaných místech.
Kniha zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu.
Kniha Purkmistrova dcera vznikla v rámci konceptu
„mikrohistorie“. Ozment si za hrdinku své knihy vybral
osud dcery purkmistra ze švábského Halle v Bádensko-
-Württembersku.
Kniha reprezentuje soubor autorových studií, v nichž se v posledních dvou desetiletích z mnoha úhlů a perspektiv věnoval problematice především české historiograe.
Jan ze Joinvillu, francouzský aristokrat,
senešal v Champagni a blízký přítel
Ludvíka IX., ve svém vzpomínkovém díle
Kniha posvátných slov a dobrých skutků
našeho krále Ludvíka Svatého vykreslil
panovníka jako ideálního rytíře a vladaře.
V knize Chonrad Stoeckhlin a noční houf autor líčí příběh dvou pastýřů z konce 18. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě.
Autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem.
Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi.
Dílo „Itinerario“ je cestopisem z pera nizozemského cestovatele Jana Huyghena van Linschoten, který v 80. letech 16. století strávil několik let v portugalských službách v Indii ve službách arcibiskupa z Goy.
