Výsledek pro: kniha o praze

Dne 8. září 1968 se na varšavském Stadionu Desetiletí zapálil na protest proti účasti polských jednotek na okupaci Československa Ryszard Siwiec. V této knize jsou česky poprvé publikovány takřka všechny dostupné archivní dokumenty o tomto protestu.

Na stránkách této knihy se čtenář vrátí na tragický přelom 40. a 50. let. Do doby, kdy nad zemí přebírala kontrolu komunistická moc. Václav Jiřík se však, jak je jeho dobrým zvykem, nezajímá o tzv. velkou politiku, ale obrací pozornost k obyčejným lidem.

Kniha je zasvěcena pohnutým událostem nejen v Japonsku, ale i na Dálném východě a v Tichomoří v letech 1931-1945.

Kniha o poúnorové kulturní politice opavského historika Jiřího Knapíka volně navazuje na jeho předchozí syntézu pro období 1948–1950 Únor a kultura. V publikaci V zajetí moci líčí proměny ovládání české kultury komunistickým režimem až do roku 1956.

Paměti rozhlasového reportéra jsou jedinečnou a nesmírně čtivou výpovědí o životě v Československu padesátých a šedesátých let. Součástí knihy je CD s reportážemi autora z pražských ulic 21. 8. 1968.

Kolmanovy paměti představují nejen cenné historické svědectví, ale i sondu do osobnosti „revolucionářů první hodiny“, kteří přišli do revoluce s etickými nároky a ideály a kterým se nepodařilo zabránit degeneraci systému, jejž sami pomáhali budovat.

Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948.

Encyklopedie představuje nejrozsáhlejší soupis informací o všech šlechtických rodech a osobách se šlechtickým predikátem na území Zemí Koruny české od roku 1620.

Životopisná kniha postihující osobu Radola Gajdy.

Československá republika se ve dvacátých letech stala jednou z hlavních cílových zemí mnohonárodnostní vlny exulantů prchajících z území bývalého carského impéria před následky bolševického převratu.

Historik dějin komunismu ve své knize pojednává o roli pražského režimu v mezinárodní propagaci komunismu. Ukazuje roli Austrálie, kterou usiloval získat do sféry svého vlivu Sovětský svaz s pomocí československých zpravodajců.

Rozsáhlé paměti novináře Stanislava Budína (1903–1979), který byl mimo jiné šéfredaktorem legendárního časopisu Reportér. Patřil také k prvním signatářům Charty 77.