Kniha se zabývá institucionálním vývojem a každodenním provozem Vysoké školy zemědělské v Praze (dnešní České zemědělské univerzity v Praze) od jejího osamostatnění v roce 1952 do počátku devadesátých let 20. století.
Co by mohlo být současnému člověku odpornější a vzdálenější než uctívání rozložených lidských ostatků? A přece jde o kult, který pojí kontinenty a je doslova vepsán do DNA naší civilizace. Jak je to možné?
Kniha Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně (1940-1941), přibližující činnost vedení československého exilu, je poctou boji za národní svrchovanost a státní samostatnost během druhé světové války.
Výpravná fotografická monografie Jiřího Koliše o předním českém fotografovi 19. století Františku Fridrichovi 1829 – 1892. Kniha obsahuje více než 800 unikátních fotografií a dobových dokumentů nejen z tehdejší Prahy.
Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy.
Tato kniha je vyústěním několikaleté sběratelské činnosti Martina Beneše. V dobách své největší slávy byla (Stará) Plzeň se svými osmi církevními stavbami významově na srovnatelné úrovni jako královská Praha.
My, přeživší dívky z pokoje 28, jsme se po válce rozprchly do celého světa a jen hrstka z nás udržovala vzájemný kontakt také po skončení holocaustu. O většině jsme ani netušily, kde bydlí.
Strhující dokument o excesech, kterých se dopouštěly tzv. Rudé gardy na Němcích po osvobození v roce 1945. Kniha je ekvivalentem stejnojmenného televizního dokumentu České televize. Součástí knihy je DVD se záznamem masakru na Bořislavce.
Monografie vydaná Historickým ústavem AV ČR ve spolupráci s Universität Stuttgart je věnována problematice náboženského násilí, k němuž docházelo během 15. – 18. století jak v českých zemích, tak také šířeji ve středoevropském prostoru.
Šestý svazek ediční řady Libri civitatis navazuje na předcházející svazek pátý a zpřístupňuje knihy měšťanských práv na Novém Městě pražském, tentokrát z dlouhého rozmezí mezi lety 1582-1657.
Hlavním tématem knihy jsou historické události spojené se vznikem, existencí, stržením a obnovením Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Zubovova kniha představuje osobitý pohled na ruské revoluce, únorovou a říjnovou, v roce 1917. Autor se zde formou přednášek zamýšlí nad příčinami politického a sociálního napětí v carském Rusku na počátku 20. století.
Autorka se věnuje skupině Nakam, polovojenské organizaci přeživších holokaustu, kterou vedl Abba Kovner a která plánovala genocidní pomstu na německém národě.
V knize Zrození státu se čtenář dozví, co dnes badatelé soudí o vzniku a stabilizaci nejstarší státnosti v prvotních civilizačních ústředích Starého světa - Egyptě, Mezopotámii, Indii a Číně.
