Výsledek pro: kniha o praze

Příběh Jaroslava Švarce, jednoho ze sedmi statečných parašutistů, který padl 18. června 1942 v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

Deník Helgy Weissové je autentickým svědectvím dívky z pražské židovské rodiny, která přežila hrůzy druhé světové války. Stejně jako v případě Deníku Anny Frankové jde o dílo mezinárodního významu.

Šestidílná historická sága je nejznámější a také nejobsáhlejší román o Karlu IV. Vychází v jedné knize s bohatým barevným obrazovým doprovodem a v exkluzivní grafické úpravě.

Šestnáctiletý židovský chlapec Salomon Apfelbaum uprchl v roce 1938 se svou rodinou před nacisty nejprve z Teplic do Prahy. Po vzniku protektorátu útěk pokračoval přes Varšavu, Vilnius, Moskvu, Vladivostok, Kobe, Šanghaj, Singapur, ...

V době těsně před vypuknutím husitské revoluce vznikl v Praze latinský traktát Mikuláše z Drážďan "Tabule veteris et novi coloris", který se pomocí kombinace obrazu a slova kriticky vyjadřoval ke stavu církve.

Rozsáhlá kniha vzpomínek významného českého diplomata Jaromíra Kopeckého (1899-1977) je významným příspěvkem k poznání československých dějin 20. století.

Středa 27. května 1942 v 10.35 hodin, libeňská zatáčka v Praze 8. Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor, sedí na předním sedadle mercedesu. Vůz řídí Johannes Klein, jeho vycvičený osobní strážce.....

Sborník příspěvků ze 4. zasedání k problematice písemných pramenů pro dějiny umění konaného v Praze 6. června 2013 se zabývá vybranými tématy spojenými s inventářem – tradičním a hojně využívaným pramenem pro uměleckohistorické bádání.

V nejnovější biografii českého krále a římsko-německého císaře Karla IV. autor pojímá 14. století jako dramatické období, plné politických a hospodářských krizí, kulturního neklidu a hledání nového funkčního způsobu správy římsko-německé říše.

Autor ve své průkopnické studii ukazuje, že protižidovská politika byla nejen řízena z Berlína a určována okupanty, ale často ještě urychlována českou vládou nebo místními úřady.

Deníky o osudu sedmi parašutistů skrývajících se uprostřed nacisty okupované Prahy.

V první části (Českoslovenští letci v RAF, Praha: Naše vojsko, 2016) jsme se zmínili, že 311.čs.bombardovací peruť je pro nás bezesporu nejvýznamnější jednotkou v RAF, u níž bojovali Čechoslováci.

Po smrti sv. Vojtěcha v roce 997 nebyl v celých Čechách kněz, který by mohl zastávat biskupský úřad. 7. června 998 se po přijetí biskupského svěcení vydal do Prahy nový biskup Thiddag, císařský kaplan, lékař a benediktin z kláštera v Korvej.

První věrohodná zpráva o českém státu se váže k roku 895 a týká se právě cesty – cesty českého vládce Spytihněva I. z Prahy do Řezna. V následujícím tisíciletí vykonali čeští panovníci stovky cest. Nucená plavba posledního českého panovníka Karla na

Kniha je zasvěcena pohnutým událostem nejen v Japonsku, ale i na Dálném východě a v Tichomoří v letech 1931-1945.

Již desítky let vzrušují náchodskou veřejnost pohnuté události, k nimž došlo 9. a 10. května 1945 v Náchodě-Bělovsi, kdy se zde řadu hodin po skončení druhé světové války v Evropě a po osvobození Prahy střetly jednotky zbraní SS se sovětským vojskem.

Československá exilová vláda po svém návratu do Prahy řešila nelehké ekonomické, politické, morální a další úkoly v rozjitřené poválečné době, včetně vnitřního boje o moc ve vládě samé.

Cesta pátého dílu "Erbovní mapy" nás zavede do krajiny severozápadně od Prahy. Mapuje území bývalého Slánského kraje připojeného v roce 1714 k Rakovnickému kraji.

Cestovatel, novinář a spisovatel Patrick Leigh Fermor se v zimě roku 1933 vydal na cestu Evropou. Z Nizozemí přes Německo, Prahu, Vídeň putoval, většinou pěšky až do Istanbulu. Své deníkové záznamy později literárně zpracoval a roce 1977 vydal.

Kniha Radka Wollmanna je prozaickým návratem do konce devadesátých let, kdy se subkultury po svém vypořádávaly s porevolučním chaosem.