Tato monografie pojednává o archeologických nálezech keramiky římské provenience typu terra sigillata z oblasti Čech (1.–5. stol. n.l.). Základ tvoří podrobný katalog.
Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích...
Dějiny mentalit se především ve francouzské historiografii 20. století staly jednou z možných cest při hledání východiska z krize soudobého dějepisectví. Cesta k jejich ustavení trvala řadu desetiletí a v dílčích projevech sahá až do 19. století.
V roce 1968 se Semily staly jedním z důležitých míst společenského dění, proslavené články Ludvíka Vaculíka. Za doby normalizace si tehdejší události vysloužily jednoznačný odsudek a byly někdy označovány jako plíživá kontrarevoluce.
Monografie se zabývá vývojem moderní územní samosprávy v českých zemích po revoluci roku 1848. První díl pokrývá období Rakouska (Předlitavska), meziválečného Československa a Protektorátu Čechy a Morava.
Kniha připravená týmem předních historiků a historiček pod vedením Martina Čapského otevírá v české historiografii dosud málo prozkoumané téma: počátky institucionalizované sociální kontroly v pozdně středověkých městech.
Kniha popisuje vyčerpávajícím způsobem počátky hromadné dopravy v Praze – od zavedení koněspřežné tramvaje v roce 1875 po její postupné nahrazení elektrickými vozy na přelomu 19. a 20. století. Publikace, vydaná ve spolupráci s Muzeem MHD v Praze.
Kniha zúročuje dlouholetý výzkum etnologa Václava Michaličky věnovaný kožedělné produkci, která se v 19. století zformovala na moravsko-slezském pomezí v obci Metylovice.
Publikace je historickou studií o největším koncentračním táboře na území Rakouska, který byl také jedním z nejkrutějších a nejobávanějších táborů v době třetí říše.
Kniha Konec války a začátek míru je ve skutečnosti denní kronikou autora z roku 1945. Největší pozornost autor věnuje bombardování Prahy od 14. února. Text doprovázejí dobové fotografie.
Kniha se v širším kontextu vývoje nejstarších česko-francouzských vztahů věnuje historickému poznání úcty ke světcům spjatým s francouzským prostředím na území Čech a Moravy v období středověku. Jádro publikace tvoří tři výzkumné kapitoly.
Tématem této publikace je životní příběh sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva a historie jeho propagandistického pomníku, který stál v letech 1980–2020 na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči.
Monografie uvádí legendu o sv. Wilfridovi do historických souvislostí, zabývá se důvody vzniku textu, jeho datací i rozdílnými názory na osobnost autora. Podává přehled událostí Wilfridova života, o nichž máme zprávu z uvedené legendy.
Kniha se zaobírá historiografickým směrem duchových dějin, jak se rozvíjely zejména v německém prostředí pod názvem Geistesgeschichte a v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou.
