Předkládané studie se věnují problematice přístupů k otázce autonomie byzantské filosofie, konkrétněji metodologickým potížím s uchopením tohoto rozlehlého tématu.
V novém vydání této klasické práce Malcolm Barber pojednává rozsáhlý a letitý proces s řádem Templářů v kontextu nových zpracování témat křížových výprav, hereze, papežství a francouzské monarchie.
Rozsáhlá a velice podrobná monografie věnovaná postavě moravského markraběte a krátce také římského krále Jošta Lucemburského je zaměřena především na politické dějiny, přičemž zohledňuje středoevropský kontext.
Pozoruhodné dílo, které před čtenářem odkrývá méně známá fakta o středověké společnosti. Autor se zaměřuje především na život v evropských klášterech, který nahlíží z širšího společensko-historického kontextu.
Bitva u Courtrai, kterou v roce 1302 svedlo flanderské vojsko s vojskem francouzského krále Filipa Sličného, se v 19. století stala klíčovou součástí nejprve belgické a posléze specificky vlámské „národní“ paměti a svůj význam si drží dodnes.
Vedle základního vylíčení císařova života v souřadnicích událostí 14. století autor také podrobně analyzuje způsoby, jejichž prostřednictvím Karel IV. a jeho rádci dokázali formulovat obraz vládce, který je i po mnoha staletích respektovaný.
Zlatá bula sicilská sice již po generace náleží k pevné výbavě veřejného prostoru v českých zemích, nicméně jak ukázal novější výzkum, mnohé dosud přejímané závěry v sobě nesly punc letitého zápasu o národní sebeurčení a české státní právo.
Kniha autora zabývajícího se historií templářského řádu v našich zemích i odborně (např.Templáři v zemích českých králů, 2010), obsahuje 67 vyprávění o templářích, jež se tradovala v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.
Jak vznikaly představy o druhých ve středověku a jak byly dále předávány? Jak vypadaly středověké stereotypy a přetrvaly některé do dneška? V jakých kategoriích vůbec středověký člověk o druhém přemýšlel?
Autor, český historik specializující se na středověké dějiny Slovanů a především na období velkomoravské, cituje písemné dobové prameny a na základě jejich interpretace podává čtenářům obraz Velké Moravy.
Projekt Jiřího z Poděbrad, od jehož zrodu uplynulo již více než 550 let, nepochybně patří k nejznámějším politickým projektům českých dějin, není-li mezi nimi dokonce ten vůbec nejslavnější.
Kniha ruského historika Borise Nikolajeviče Florji se zabývá náboženskými vztahy ve slovanském světě bezprostředně po církevním rozkolu roku 1054. Věnuje se církevní unii Bulharska a Srbska s Římem v první třetině 13. století.
Kniha o panovnickém dvoře přemyslovských knížat a králů nabízí rozsáhlý pohled na život dvorské společnosti, kterému se domácí historiografie zatím komplexně nevěnovala.
Na přelomu 14. a 15. století přeložil nejvýznamnější český literát středověku Tomáš ze Štítného do staročeštiny tehdy velmi aktuální vize svaté Brigity Švédské (1303-1373). Předkládány jsou dvě verze tohoto překladu.
