Kniha načrtává hlavní linie vývoje japonské civilizace od vzestupu císařského dvora, přes středověk s dominující vojenskou vrstvou, složitou moderní dobu s četnými zvraty až po současnost.
Předkládaná práce usiluje o přehledné shrnutí procesu vzniku novodobých národních společenství, o postižení jeho nejzákladnějších problémů a souvislostí v evropském rámci.
Tato kniha se věnuje dramatickým změnám, jimiž Anglie prošla v 17. a v první polovině 18. století. „Stuartovský věk“, který začal nástupem Jakuba I. na anglický trůn v roce 1603 a skončil porážkou posledního jakobitského povstání roku 1746.
Autoři mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za literaturu faktu.
Sborník historiografických příspěvků je vydán při příležitosti životního jubilea předního českého historika Jana Galandauera, jenž se ve své bohaté publikační činnosti soustředil na výzkum českých a rakouských dějin 19. a 20. století.
Monografie se věnuje osobnosti předčasně zesnulého historika Ladislava Hofmana (1876-1903), kterého autorka vykládá z hlediska dispozic výjimečného talentu a vzdělanosti i evropského kulturněhistorického kontextu.
. Knihu doplňují dobové fotografie ze sjezdového jednání a fotodokumentace související se spisovatelským sjezdem, jmenný rejstřík a stať upozorňující na základní souvislosti sjezdových vystoupení.
Ojedinělý průvodce se zabývá historií vzniku stavby a podává výklad esoterní symboliky, která v centru města, na veřejném místě, dosud nepoznána přečkala šest století.
Na přelomu 14. a 15. století přeložil nejvýznamnější český literát středověku Tomáš ze Štítného do staročeštiny tehdy velmi aktuální vize svaté Brigity Švédské (1303-1373). Předkládány jsou dvě verze tohoto překladu.
