Purkyňův Politizující kovář je jeden z klíčových obrazů českého 19. století, propojuje v sobě řadu více i méně očekávatelných významů, vypovídá o přelomové době vzniku, o konstrukci postavení umělce a kritika a podílí se na autonomizaci malby.
Publikace Moniky Holé komplexně mapující výtvarné pokusy Bohuslava Martinů byla vydána u příležitosti konání stejnojmenné výstavy v Městském muzeu a galerii v Poličce - Centru Bohuslava Martinů v roce 2018.
Obrazově bohatá kniha Heleny Diesing vyplňuje prázdné místo na poli české pop kultury. Autorka na základě rozsáhlé rešerše dobových periodik shrnuje dosud nezmapované období českého komiksu.
Autor detailně, i v politických souvislostech popisuje složité osudy proslulých uměleckých děl české sbírky moderního francouzského umění, od příznivých dvacátých a třicátých let až po smutný osud této sbírky od podzimu roku 1938.
Katalog k výstavě Filmy bez kina, která byla pokusem o uvedení některých příkladů, jak s animací zachází současné umění, pro něž se princip rozpohybování filmu políčko po políčku stal jedním z možných prostředků umělecké výpovědi mezi jinými.
Pět autorských černobílých linorytů vyryl a na horizontálním lisu vytiskl Miloslav Moucha.
Vysázeno písmen Františka Štorma, tištěno v péči Martina Loudy.
Domácí biograf Milady Marešové (1901-1987) je ojedinělým příkladem využití diaprojekce v českém meziválečném umění. Tato vizuálně atraktivní publikace je koncipovaná jako komiksová kniha čtyř cyklů diapozitivů. Knihu uzavírá studie Martiny Pachmanové.
První rozsáhlejší zmapování činnosti sklářské huti hrabat Harrachů v Novém Světě v Krkonoších v první polovině 19. století - v této době byla zdejší sklářská výroba na světové úrovni.
V publikaci Gravitační pole nevyslovitelného dochází k setkání dialogu jazyka poezie a výtvarného umění. Kniha je záznamem dialogu významného anglického sochaře Antonyho Gormleye a české autorky poezie Pavly Melkové.
