dějiny všedního dne

Kniha přibližuje spolkový život českých novinářů v relativně demokratickém období třetí republiky.

Útlá knížečka, víc reportáže než povídky, čtení srozumitelné hlavně těm, kdo po poslední válce vyrůstali v dosídlených pohraničních oblastech, kde žili pohromadě Češi odevšad, Češi z Volyně, Rumuni, Bulhaři, cikáni, nevysídlení Němci atd.

Po listopadu 1989 se historický výzkum období let 1948–1989 soustředil převážně na odkrývání mocenských mechanismů fungování monopolní vlády komunistické strany, především pak na politicky motivovanou perzekuci.

Devětasedmdesátiletý prostějovský fotograf Karel Novák představuje unikátní fotografie z naturistických komunit v bývalém Československu, Německu (NDR) a Maďarsku z let 1962–1996.

Vzpomínky třiceti tří lidí z období 2. světové války, komunismu, sovětské okupace… Jde o jedinečné lidské osudy, je to kniha o zapomenutých hrdinech, o lidech, kteří se báli, nacházeli a ztráceli sílu, obětovali se za to, co si dnes tolik užíváme

Čtvrtá autorčina kniha o dějinách výživy dovršuje cyklus poznání výživy a vaření od počátku lidstva do období národního obrození.

Historický cestopis aneb „literatura faktu“, z oblasti Jižního Banátu, který pojednává o prvním osídlování Rumunska Čechy, kteří byli nuceni opustit svoji rodnou vlast.

Sborník vydaný k životnímu jubileu Jiřího Peška obsahuje 42 jeho statí a článků věnovaných dějinám Prahy, dějinám pražské univerzity a jejího vztahu k městu, měšťanům a jejich každodennímu životu pražské chudině.

Kniha líčí historii pražských lidových hostinců, hospod, šenků a pivnic zhruba od poloviny 19. do poloviny 20. století a navazuje na autorovu úspěšnou monografii Zlatá doba štamgastů pražských hospod (2003), jejíž náklad je rozebrán.

Tato kolektivní monografie je výsledkem obecně pedagogického a historicko-pedagogického výzkumu k tématu tzv. „příhodovské“ reformy.

Průvodce po trampských osadách v Čechách.

Významné dílo uznávaného českého historika, které se poprvé v české historiografii zabývá tématem sexuálního života našich předků v průřezu více než sta let.

Publikace přináší poprvé souhrnně zpracované dějiny Československé Kolonie. Namont sleduje formování čs. komunity ve Francii od 19. století a rekonstruuje fascinující příběh o vzestupu českých krejčíků, kožešníků, malířů i dělníků.

Katalog Jak se žilo v Plzni za císaře „Procházky“ doplňuje stejnojmennou výstavu, která probíhala od 29. dubna do 13. července 2014 v Národopisném muzeu Plzeňska na náměstí Republiky v Plzni.

Kniha se věnuje otázce ochrany děti a mládeže od osvícenských reforem Marie Terezie až do roku 1914.

Kolektivní monografie, na níž se autorsky podílelo celkem 17 profesionálních historiků, archeologů a etnologů, přináší 15 původních regionálně-historických či mikrohistorických sond do dějin Plzně a Plzeňského kraje.

Anežka Šulová (1877-1954) patří k nejvýznamnějším sběratelům tradiční lidové slovesnosti na severozápadní Moravě a svou činností získala nadregionální význam.

Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku.

Vyprávění o „pracovité“ vodě je zároveň povídáním o historii derivačních kanálů, vodních náhonů či prostě strouhy, které přiváděly vodu na vodní kolo, roztáčely je a pomocí převodů odváděly užitečnou práci.