Básnickou sbírku Unavené údolí tvoří dvacet básní rozdělených na třináct krátších textů, představujících poetická zamyšlení nad proměnami života a jeho nepokojným proudem. Volnými verši promlouvají dnešní lidské osudy i osud národa.
Příběh veselého štěněte jezevčíka Čendy a kotěte Mourka je psaný svižným a pro děti lehce zapamatovatelným veršem s kouzelnými a hravými obrázky Hanky Veselé.
Staré diapozitivy zachycující fragmenty dětství; panelová zástavba zakousnutá do podhůří Slezských Beskyd; obludný „werk“ železáren, jejichž tep dnem i nocí pulzuje srdečním svalem kraje.
Soubor novodobé lidové poezie pro děti. Knížka, uspořádaná od nejjednodušších
až po složitější veršové útvary, je určena dětem předškolního věku i žákům základní
školy. Račte vstoupit do mé boudy, podívat se na velbloudy...
Sbírka básní Šárky Valáškové vypovídá především o lásce mezi mužem a ženou
a autorka se upřímně vyznává ze svých pocitů a přitom opěvuje krásu všedních dnů.
Avšak nezapomíná na bolest, smutek i zklamání, které každého člověka občas potká.
Základním živlem Maděrových nových básní je voda, pralátka a životodárné prostředí, svou působivostí tolik podobná času a dějům, kterými jsme zde na zemi unášeni. Filtr, nastavovaný neodolatelnému plynutí, může zachytit vzácný sediment – báseň.
Lukáš Horák (1987) je básník silně vizuální, přesto si jeho básně spojuji s čichem: je totiž stopařem zlověstných znamení či značek, lovcem klukovských dobrodružství a zapovězených chvil.
Básnický debut Luboše Svobody (1986) s názvem Vypadáme, že máváme je malým katalogem zvrtnutých střetnutí či příznivých situací, které se nečekaně vymkly. Svoboda je zaznamenává a třídí systematicky, pečlivě, s láskou i náruživostí sběratele.
Lyrické verše Richarda Sobotky vyšly tiskem poprvé v roce 2001 jako dvě sbírky – česky a polsky (v překladu Adama Lewandowského). Nyní vycházejí společně v jedné e-knize, kdy za českou básní následuje její polská verze.
Hungaristka a překladatelka Simona Kolmanová přibližuje českému čtenáři na základě překladů tři významné osobnosti maďarské literatury 19. století – Mihálye Vörösmartyho, Jánose Aranye a Sándora Petöfiho.
Hrátky se slovy a slovíčky, aforismy, kvizy, hádanky, doplňovačky i všemožně zapeklité otázky, doprovázené humornými i poetickými verši – pro zábavu, přemýšlení i pro tvořivou práci.