Básnická sbírka Nalomenou vybízí k otevření už svým gramaticky vychýleným titulem: prvním slovem parafráze biblického citátu, která knihu "prošívá" v podobě názvů tří oddílů.
Struktura Obsidiánových šílenců, první autorské sbírky Jana Riedlbaucha, je založena na napětí mezi dlouhými cykly strhujícími svou neklidnou fantaskností a expresivitou a křehkou přírodní lyrikou.
Básněmi své knižní prvotiny Václav Gruša s jazykovou pohotovostí, citem pro míru a ironizující melancholií protřelého flanéra zapřádá důvěrnou konverzaci s ošuměle honosnou metropolí a sarkasticky hravým "všednobytím" jejích obyvatel.
Knížka je pokračováním oblíbené řady básniček PhDr. Romany Suché. Opět vychází z jednoduchých a veselých říkanek spojených s půvabnými obrázky a nápady na pohybové hry a hříčky, kterými můžeme básničky doprovázet.
Básnická prvotina mladé lékařky Lenky Mrázkové (1973) se vyznačuje téměř surovou úsporností výrazu a místy až narcisistním útokem na sebe samu, na svůj obnažený milostný cit a touhu.
Verše dvaadvaceti žijících básníků všech generací, kteří nepublikují v renomovaných nakladatelstvích, nemají svoje hesla a soubory děl ve Slovníku české literatury a jejichž poezii nereflektují soudobá média.